Míšo, tak tvůj příběh je opravdu něco podobného, děkuju moc za tvůj příběh, i když se ti znovu navrátily smutné vzpomínky. Myslím, že ztráta nejlepšího 4 nohého přítele nikdy nepřestane bolet , i po tak dlouhé době jako je 5 let. Alespon si říkám, že máme ted chlapečka, který nám ten náš smutek kompenzuje.Je to zatím miminko,ale tak moc jsem chtěla mít tyhle dva nejlepší bytosti v mém životě spolu vyrůstat.