Nemám úplně stejnou zkušenost, ale dost podobnou.

Vzala jsem si domů fenečku (vořech), která měla skončit v útulku. Tak vděčné, milé a hodné zvíře jsem jsem snad ani neviděla. Měla jsem jí jenom pár měsíců, než mi ji nějaká zrůda otrávila.
Čtrnáct dní jsme se pokoušeli o to, aby přežila. Léky, injekce, pokusy o záchranu. Stálo to spoustu peněz, ale v té chvíli to bylo jedno. Víceméně vykrvácela.
Nejhorší bylo, že ona o život bojovala do poslední chvíle, kdy už ani nemohla chodit, pít a žrát.
Vzdala jsem to já a veterinář.
Měla jsem jí doma pár měsíců, ale i to bylo dost na to, abych holku do konce života vzpomínala.