Margito, já bych ten pojem mentality určité skupiny nezavrhoval. Sama ve svém příspěvku říkáš, že má smysl, pokud se použije ve srovnání s jinou skupinou lidí. Když prostý český gadžo hovoří o "romské mentalitě" a nachází v ní mnoho negativních jevů, v zásadě ji srovnává s mentalitou své - majoritní - skupiny. Výsledek je jasný podle čítanky: je jich (přismahlých) míň než nás (bílých) a tak jsou blbější a dáme jim do držky. Když se vrátíme k rozumnému uvažování, je pojem mentality skupiny stejně hodnotný jako mentalita jednotlivce. Potřebuju vědět, jaká je která skupina, abych se mohl vymezit a hledat pozitivní vzory, které zmiňuješ. Potřebuju své dceři ukázat, že "toto" je mentalita průměrného Čecha (neochota, odpor k práci, ...) a toto zase mentalita průměrného Roma (dosadíš jistě sama). No, on spíš kulhá pojem průměrný zástupce skupiny. Taková osoba neexistuje. To je jediná šance pro mou Báru, totiž že se bude identifikovat s neprůměrným romákem.

Ještě dodám k nutnosti hledat obsah pojmu mentalita romské a gádžovské skupiny: je to podle mě naprosto nezbytné. Jinak se budeme každý topit v té své skupině bez šance s nadhledem zhodnotit kvalitu oné mentality. Možná je rozdíl v našich názorech proto, že se na to díváš z pohledu americké univerzity (nebo společnosti). Vidíš barevnost a srovnání na každém kroku. Česká společnost je nepoměrně hlubší monolit - názorová šeď a neschopnost reflexe. Jakákoliv minoritní skupina trpí - je na ni z despektem ukazováno a těžko prosazuje svoje postoje. Ne že by to bylo v americké společnosti lehčí, ale ten despekt a nenávist mně tam chybí. Vlastně nechybí :-)