Ale ne, strašně se těšila a je hrozně roztomilá a pečlivá chůvička. Jenže ztratila pozici benjamínka a taky je chlapíček miminko dost náročné na mou pozornost. Prostě už na ni nemám tolik času, kolik jsem měla, než se narodil. Navíc má manžel kontinuální hoňku v práci (asi 5 měsíců v kuse, je to dost na palici), takže ani on se dětem nemůže věnovat tak, jak byly zvyklé. Ale snažíme se...
A jak se máte vy? Předpokládám, že do práce nechodíš, když jste ještě na východě?