Lucul, u nás to byla taktéž dlouhá trať než manžel svolil pejska pořídit. Roky jsem o něm mluvila a bylo to jako mluvit do dubu... Vloni se závěrem roku kamarádce narodila štěňátka yorkšíra, tak jsem o nich mluvila a mluvila a mluvila, pak jsem se šla na ně i podívat a do jedné maličké jsem se zamilovala. Nakonec to dopadlo tak, že jsem ji dostala k narozeninám. Jediné úskalí to má, a to, že manžel se do venčení... neangažuje max. mi pomůže zrealizovat, co potřebuju a oč požádám, ale venčení do toho nespadá Mně to zatím ale nevadí- fenečku máme stejně naučenou na čůrání na podložku (jednu máme v ložnici, kde s námi spí a druhou "za rohem" v obýváku, aby nebyla na očích), takže když opravdu nemůžu jít venčit, tak ona jde na podložku
Snad jediné možná bude trošku problém, a to delší návštěvy u známých a bude muset s námi i k moři bude-li na něj někdy... ale myslím, že nic není neřešitelné