Tak, jak píše Kamisi, měl by mít vnitřní motivaci. Systém trestů a odměn považuji za velmi nešťastný i kdyby dočasně fungoval, pak prostě nemá potřebu odvádět jakoukoliv práci pořádně bez té mrkvi na tyči a projevuje si to i v budoucím zaměstnání. I ta vnitřní motivaci samozřejmě závisí od osobnosti dítěte, takže univerzální recept není. Synovi kamarádky pomohl výlet do Ameriky. Rozhodl se, že tam chce studovat a ze čtyřkaře na gymnáziu se stal žák s vyznamenáním, jazyk neuvěřitelně zlepšil a nyní už má za sebou promoci v USA. Chápu, že to není řešení pro všechny rodiče, ale pointa je vidět před sebou ten cíl, který chce dosáhnout.