No, takhle napsané to zní hrozně depresivně. Ale kdyby si každý říkal "možná budu za rok mrtvý, na co šetřit, proč myslet na peníze, užijeme si, co jde", tak to by za chvíli bylo insolvencí a osobních bankrotů (a dětí, co by vzpomínaly na to, jak k nim vtrhli domů exekutoři)... Protože většina lidí naštěstí za rok neumře, takže je přeci jenom rozumnější na budoucnost myslet. V případě zakladatelky bych do toho spíš už šla s ohledem na manžela než s myšlenkou na možnost blízké smrti ...