Přidat odpověď
A co pak, když je na všechno jen jeden... chápu ty nervy a obavu, že nic nesežene, ale ono se jistě čsem něco najde. Z normálních lidí, kteří chtějí dělat, neznám nikoho, kdo nakonec nesehnal. Chce to klid a opravdu obcházet osobně.
Jinak chápu, já jsem sama a ač jsem nikdy nezaměstnaná nebyla, tak se poslední 3 roky bojím stále o práci , nikdy člověk neví a čím blíž se blížím k 50ce, tím větší mám strach. Na důchody je teď nárok za hodně dlouho a to kdoví jestli.
Tvému muži je 47 a kdoví, co se může změnit. i ten důchod nemusí mít.
Předchozí