Přidat odpověď
Jasmin,
chápu, nechceš, aby měla pocit, že ses na ni vykašlala a nebyla tu pro ni, když to potřebovala.
Ale vem si to z druhé strany - že tou, která se potřebuje vypovídat, jsi Ty a je to v intenzitě, kterou popisuješ (tj. denně v řádu měsíců).
Považovala bys v takovém případě za zradu, že se kamarádka potřebuje věnovat už taky občas něčemu jinému? A myslíš, že kamarádka, která to vnímá tak, že se jí MUSÍŠ věnovat tak dlouho, dokud to ona bude potřebovat, i kdyby to mělo trvat mnoho měsíců, a v té době upozadit všechno ostatní, jinak nejsi dost dobrá kamarádka, je sama dobrou kamarádkou?
Já jsem kamarádům vděčná, když jsou ochotni mi pomoct, ale v mnohem menší intenzitě, a považuju za samozřejmé, že se kvůli mně nevykašlou dlouhodobě na vlastní život. Kdybych měla něco takového vyžadovat, tak bych si připadala jak energetický upír, a pokud dokonce pod "sankcí" ztráty kamarádství, tak to mi přijde už totálně nepřiměřený požadavek.
Předchozí