No, Monty, ani jedna z těch věcí mi nepřipadá jako bezvýznamná prkotina. A dohromady je to dost nepříjemná situace. Nešla bych učitelce "po krku", ale rozhodně bych to s paní učitelkou probrala. Většina z toho má očividně souvislost s tím , že není na takhle malé děti zvyklá, ona tu zpětnou vazbu přece potřebuje, aby některé věci mohla srovnat - a děti ji nejspíš samy neposkytnou (nejsou dost asertivní, aby jí sdělily, že jim oslovení "puntíčku" vadí, nebo třeba asertivnějším nevadí, ale tak nějak si myslím, že oslovovat druhé tak, jak si přejí, je základní projev respektu), buď to nezvládnou vůbec, nebo prostě učitelce ta zpětná vazba nedocvakává - že třeba zapomínané pomůcky jsou kvůli změně systému zaznamenávání, na jaký byly děti zvyklý, že musí třeba mezi stadiem "řeknu, aby si děti zapsaly, a dohlédnu, zda mají zapsáno (což se dělá většinou i s druháky, myslím") a "řeknu, co chci, a oni si to sami zapíší" (což čekám na druhém stupni) je někde mezistupeň, který přeskočila...

Zbytečných 6 týdnů učení nemocného dítěte, kdy dítě bylo napřed a přesto na konci dostalo přidáno, by se mi nelíbilo ani z pozice dítěte, ani z pozice dohlížející matky.

Opravdu by mě vyvedlo z míry to měření tuků, protože ten souhlas rodičů k tomu musí být, což učitelka očividně věděla, když ho vybírala na třídních schůzkách.