víš, co je zajímavý?

že nemám snad žádnou negativní zkušenost, že bych někomu pomohla a on mě pak zklamal.

Je fakt, že se na mě lidi s žádostma o pomoc moc neobracej a já si velmi vybírám, komu pomůžu. Zajímalo by mě, jak to, že třeba Tereza nebo jiný holky jsou těma žádostma zavalený a u mě se nikdo ani nepokouší.

Je možný, že je ze mě podvědomě cítit postoj, že pomáhání uznávám v případě velkýho NEZAVINĚNÝHO průseru, nemoci a tak, ale pokud si je někdo schopen pomoct vlastními silami, jen je na to moc pohodlnej, tak nevidím jediný důvod, proč bych se měla angažovat, když mám svých starostí dost.

Takže třeba prachy bych nepůjčila téměř nikomu. Kdyby se někdo z mých blízkých dostal do potíží, tak bych mu nějakou menší částku klidně dala, byla bych schopná zaplatit mu nájem, koupit jídlo, několika málo lidem i prachy do ruky, ale třeba by mě ani nenapadlo půjčovat větší částky, nebo jakékoli částky někomu, kdo neumí hospodařit a do finanční nouze se dostal vlastní blbostí nebo by to chtěl na jakoukoli zbytnou věc, protože jsem toho názoru, že když na něco, co je v podstatě luxus, nemám, tak nemám co si to kupovat.