Jinak jediné co opravdu "závidím" ,jsou zdravé děti. Ne snad ani závidím, jen mě je vždycky neskutečně líto a mám strašný vztek ,když vidím jak si toho někdo neváží a bere to jako samozřejmost.A ještě má hloupé keci, že kdybych nedělela tamhleto a támhleto,tak že sem mohla mít zdravé dítě taky.To je jediná věc co mě spolehlivě na delší dobu položí.A z opačné strany, když je mě záviděno,že sem se synem doma. To si občas v duchu říkám něco o tom,že bych si to s dotyčným na pár dní vyměnila.