Děkuji za názory, je zajímavé jak jsou protichůdné. Je to celé nepříjemné v tom, že On dokud bydlí všichni dohromady, nepřipouští, že něco nefunguje..dny plynou jeden jako druhý a pokud ona nezačne "prudit" jak on říká, vše ignoruje, a když je konfrontován - KDY už tedy konečně bydlení opustí, protože ona chce aby odešel, nebo to aspoň tak zkusili, on říká, že ho to tak nervuje, že o tom nechce mluvit, protože neví co s tím, případně reaguje nějak takto "to myslíš opravdu vážně????"..není ochoten si připustit, že vztah je u konce, tvrdí že ji má rád, nyní dokonce i žárlí. Nutno ale zdůraznit, že vztah postupně ochladl po narození dítěte, kdy on ztratil o Ni úplně zájem jako o ženu. Dítěti je nyní 5 let a má oba rodiče rádo. Nicméně už si asi nějaký ten "model" do budoucna ponese, neb nikdy nevidí maminku a tatínka spolu a když v minulosti došlo jen k tomu že se třeba chytili za ruce, hned je od sebe roztrhávalo a říká že chce aby maminka byla pořád jen sama...Možná hraje i roli to, že tatínek pochází z rodiny, kde je hlavně potřeba, aby navenek vše vypadalo harmonicky a ženy poslouchají muže a setrvají s ním až do konce..