Dítě (zatím 4 roky) ke skromnosti a šetrnosti nevedu

Ale kupuju mu jen to, co je v mých finančních možnostech - tj. ne jakékoli autíčko si ukáže, ale jinak ať si vybere v rámci "povoleného limitu". Občas řeknu ne, že do obchodu nejdeme. Ale většinou mě ukecá

Zatím ale nechce nic jiného, než ty autíčka nebo nějaké pitíčko nebo sušenku v potravinách. Nějaké kraviny nekupuju. A nekupovala bych, kdyby si to vynucoval, nebo se vztekal, nebo se tam válel po zemi...

Těším se, až bude starší, dám mu kapesné a ať si kupuje sám. Naučí se hospodařit, na co nemá, nemůže si holt koupit.

Vidím to podobně, my jako děti, za komunismu, kdy bylo obecně i v obchodech prd, tři sourozenci, matka samoživitelka - měla jsem kolikrát fakt jen 1 kalhoty, 1 boty, 1 adventní kalendář pro všechny 3 děti dohromady... Ta skromnost a nedostatek byl vynucený. Nevidím důvod, proč svému dítěti nedopřát jiný standard, když na to je. Kdyby na to nebylo, tak samozřejmě nic, nebo ano, ale v jiné cenové hladině.
A i sama za sebe si užívám, že nemusím mít jen 1 boty, 1 kabelku a 1 bundu. (i když pořád mi dělá větší problém koupit sobě než tomu dítěti, ale trénuju to).