Šuplíku, já jsem teda vždy naivně předpokládala, že při studiu jazyka (nejen pedagogického směru, ale i na fildě), se snad, proboha, taky dbá na výslovnost. (Syn prošel různými zkouškami z angličitny, naposled NATO zkouška a k výslovnosti se přihlíželo). Sama mám v cizím jazyce trochu přízvuk a neskutečně mne to dere a to neučím. Děti byly běžný gympl, maturitní ročník, nad výslovností se podivovala i jejich učitelka, opravdu tam každé z těch dětí (a to nejsou žádní lumeni ohledně znalostí) vyslovovalo jako rodilý mluvčí. Ad vada řeči - tak tomu se snad ani nedá věřit, předpokládala bych, že učitel jazyků nesmí mít žádnou řečovou vadu a jak píše Aja, papír od foniatra bych považovala za samozřejmost. Celý život ráčkuji a v pohodě to bylo akorát ve francouzštině V životě by mne nenapadlo, že se s vadou řeči dá učit. Každopádně jsi mi rozšířila zase o kousek obzory