Přesně tak, jsou to prostě jenom známky, někdy to člověku vyjde líp, někdy se něco nepovede, ale život na tom nestojí...my jsme nikdy ty známky moc neřešili, když měl jedničku, pochválila jsem, ale nedělala jsem kolem toho nějaké velké ovace...a když přinesl dvojku tak jsem řekla, že dvojka je taky pěkná známka...loni přinesl jednou i trojku, protože místo aby počítal sám, tak si nechal poradit od spolužáka...tak jsem mu jen řekla, že je lepší spolehnout se na svojí hlavu, než na to, co mu řekne někdo jiný a víc jsme se o tom nebavili...ani před nástupem do školy jsme se o známkách vlastně vůbec nebavili, prostě jen věděl, že se ve škole nějaké dávají a víc to neřešil...