Přidat odpověď
Ne, tak jsem to nemyslela. Myslela jsem to tak, že o sobě "sebektiticky" sdělujeme věci, které vlastně za skutečnou chybu nepovažujeme. Taky blbě vařím, a co? Mé rodině to chutná, kamarádky mě ale snadno trumfnou. Ale když na sebe řeknu, že blbě vařím, tak si sice dávám malé - (špatná kuchařka, ale to zase není taková trága, kdo ví, jestli je to vůbec pravda), ale k tomu velké + (upřímná, přiměřeně sebekritická, případně povznesená nad přízemnosti života a kdo ví co). Celkově jsem touto sebekritikou v plusu!
Předchozí