Lady V, nejde o žádné kastování dětí ani o předsudky, jde o to, že vzdělanější rodiče se dětem obvykle víc věnují. Pokud s dítětem cestují, mluví v cizině nebo mezi sebou cizím jazykem a dítě umí cizí jazyk už v 6 letech, a věnují se mu i jinak, je na tom toto dítě prostě podstatně lépe, než dítě, které bylo maximálně v blízkém lese a v životě nedrželo v ruce tužku. V šesti letech ještě ten rozdíl není takový, ale v 10 letech už to je prostě nepřekonatelná propast.

Když jsem pracovala ve školství, taky jsem děti nekastovala. Ba dokonce bylo zajímavé, že v pomocné třídě, kde jsem pracovala, byly děti jak těch kopáčů, tak děti vysokoškoláků. I těm se totiž rodí děti mentálně postižené. V této třídě mohlo být max. 10 dětí, z toho byl jediný Rom, ten patřil k těch chytřejším, tři děti měly rodiče vysokoškoláky. Polovina dětí nakonec skončila u ústavu sociální péče, protože nebyly schopné se o sebe v dospělosti postarat. Ale dostaly ŠANCI! Ony prostě nemohly za to, že jim Pánbůh nenadělil.