Čistě za mě. V EET vidím jen buzeraci, zbytečné náklady a případně likvidaci malých živnostníků. V mém okolí jsou to hlavně mámy, co se snaží uživit. Co díky podnikání nemají strach, že přijdou o práci, když mají často nemocné děti. Prostě "jen" přijdeme o výdělek, když musíme přeobjednat klienty (protože dítě lehlo s další virózou). Náklady nám samozřejmě zůstanou. Proč to přesto dělám? Protože tu práci mám ráda, protože mě stála spoustu sil i peněz (za další vzdělávání, materiál, nájem provozovny), protože má smysl, protože mě naplňuje. Protože prý ve chvíli, kdy spokojený klient odchází, já zářím. Vždy jsem přiznala všechny své příjmy a neskutečně mě uráží a vytáčí, že mě stát považuje za zlodějku. Na každou službu vždy vypíšu účtenku. Když si ji klient neodnese, originál vyhodím, kopii si nechám a přiznám! To co mě bude stát EET musím vlastně "ukrást" vlastní rodině, dětem, a vrazit do podnikání, abych dál mohla dělat svoji vysněnou práci. Můj měsíční příjem se sníží o náklady na EET, které si nemám od čeho odečíst, protože tolik zase nevydělávám. Přitom jako obyčejná pokladní v nějakém hypersuper bych měla víc peněz. Ale mě prostě moje práce baví a lidem pomáhá. Navíc se nevzdávám naděje, že po nasbírání dostatečné klientely se budu mít líp. Možná s mojí úžasnou prací díky EET budu muset skončit, v tom případě to bude strašně moc bolet. A ne kvůli penězům, v každé jiné práci si v tomto směru polepším. Jenže mě jde i o to mít z práce radost, nedohadovat se s šéfem, být svojí paní, nemuset se nechat buzerovat od vedení, být svobodná, i za cenu mnohem menšího výdělku. Vydělat si poctivou prací, abych si dopřála dovolenou nebo vlastní nemoc (operaci odkládám už několik let, dovolené máme v apartmánech v ČR, žádný luxus, i o dovolené vařím a šetřím kde se dá). Podobných drobných živnostníků je dost a obávám se, že po zavedení EET podnikání vzdají, skončí na pracáku a na dávkách, to se státu fakt vyplatí