kreditko - ten zloděj a výtržník má tři děti, z toho jedno postižené.
Možná nejde ani tak o něj...

Je dost pravděpodobné, že si za tu pomoc nakonec maximálně odplivne před někým, kdo se na něj "vytahuje prachama" a poskytuje mu almužnu (a byli byste si v tomto názoru se zlodějem a výtržníkem velmi blízcí, že? ) , ale alespoň chvíli budou jeho děti žít normálně a nebudou vláčeny po světě bez domova.

Pokud někomu pomáháš a děláš to ze zištných důvodů, je to špatně.
A zištný důvod je i to, že očekáváš vděk a jásot nad vlastní dobrosrdečností.
Značná část lidí, na něž se zaměřují nejen jednotliví dárci či dobrovolníci, ale i instituce, stát a další, kdo se starají o sociálně vyloučené skupiny i individua, vděk vůbec neprojeví - dokonce naopak a jejich frustrace a hněv se otočí proti pomáhající ruce.
To ovšem neznamená, že se jim nesmí pomáhat.

Jednotlivec si navíc může vybrat, jestli bude s nevděčníkem pracovat dál, nebo nemá zapotřebí vynakládat energii a finance.
Každý si může vybrat, komu a proč pomůže.
A zrovna TY se vysmíváš každému za cokoli dobrého, co provede - zajímalo by mě, jak by ti bylo, kdyby se ti někdo smál za to, cos pro někoho udělala...