Slovo trojčit: Netrojči. nebo Jsi roztrojčená.
Když jsme na chatě zlobily (já a sestřenice) babičku, tak nám říkala, že jsme Klotyldy a Karolíny (a když bratranec dal své dceři jméno Karolína, tak to chvilku rozdýchávala
![:-)](/g/s/0.gif)
).
Nešikovný maso musí pryč.
Co bylo ve škole? Školník tam byl?
Pak jsme měli takové rituály.
Mamka při vaření: Polévka se vaří, maso na talíři, přijde na to sežere to a bude to... a my děti jsme se předháněli, kdo dřív řekne, kdo to sežere.
Když pršelo a pak přestalo pršet, tak mamka s tátou zanotovali "Je po dešti a kosové si štěstím pletou noty." Tu písničku tenkrát už dávno v rádiu nehráli a v originálu jsem ji slyšela snad až po revoluci
![:-)](/g/s/0.gif)
Nebo když nešlo nastartovat auto, tak táta řekl "Zavoláme pana Mobači", prý to bylo hláška z nějakého filmu.
A v rodině se užívaly jiné názvy než u kamarádek, třeba dřezu jsme říkali mycák, volská oka byla buličí oka, síťovce (taška na nákup) jsme říkali sítěnka. Určitě bych si ještě na něco vzpomněla...