Myšutko,

souhlasím. Taky bych brala po jednom nebo dvou cyklech tak rok pauzu, věnovat se sobě, myšleno tedy zpracování všech nabytých zkušeností z předchozích let, v návaznosti na to potřebným školením, odpočinku od toho sice souvisejícího a neoddělitelného, ale prostě unavujícho a vyčerpávajícho (pro mě třeba hluk, neustálé řešení všch těch prkotin, které se vyřešit musí ve stylu "stokrát nic umořilo osla"...to pak člověka pěkně nakopne, navíc se mu i začne dost stýskat a vysloveně se začne těšit, až bude moct to nebo ono použít, vyzkoušet, uplatnit...

Já bych třeba hodně moc chtěla vidět výuku na jiných školách, u jiných lidí, to je něco, co vlastně není kdy a jak absolvovat, a přitom se očekává, že to dělat budeme. Já jsem za tohle pololetí stihla jednu vyučovací hodinu u jiné kolegyně, za předchozí dva roky ani jednu. A to jsem nepřekročila hranici školy, kde sice každá máme svůj styl, ale ten rámec je pořád stejný. Ale jak to dělat jinak prostě není kdy vidět .