Libiku, a v čem přesně podle tebe spočívá to "diskriminační nastavení společnosti"?

Jestli v tom, že se ženský SKUTEČNĚ nepoměrně víc staraj o děti, tak to jsem sorry, ale to nežeru. Protože diskriminace je, když Tě znevýhodněj kvůli něčemu, co není pravda, ne když kopírujou něco, co pravda je.

(Když jsi měla malý děti, chodila jsi do práce úplně stejně jako chlap, neměla jsi žádný jiný úlevy než on, ale měla jsi menší prachy)?

To, že se ženský, co maj malý děti, rozhodnou jim dát přednost před prací, je převážnou většinou JEJICH VOLBA. To, jestli se s mužem dohodnout na tom, kdo z nich bude tím, kdo bude vykrývat školku, nemoci, doktory... je věc dohody MEZI NIMA, a to je jediný místo, kde vidím možnej problém, pokud by ta žena chtěla, aby se na tom ten muž také podílel, a on by k tomu nebyl ochoten, ač jsou to i jeho děti. Podle mého názoru je jeho povinnost se v tomhle dohodnout na kompromisu.

Ale abychom těm mužům nekřivdily - kolik žen by bylo ochotno jít OPRAVDU na kompromis, kterej by pro ně znamenal, že by musely trávit víc času v práci a míň s dětma, a akceptovat, že by ten muž míň vydělával? Spousta žen Ti řekne, že by si přece nemohly vážit muže, kterej by nebyl hlavní živitel.

Tím celým chci říct, že jestli se chceme bavit o diskriminaci, tak bychom měli být spravedliví a za diskriminaci brát jen to, co doopravdy diskriminace je, ne něco, co si v podstatě zvolíme sami, ale chceme z toho jen klady a nejsme ochotni akceptovat zápory.