Persepolis,

joooo, to je ono, už jsem na to skoro zapomněla, ale připomněla jsi mi to. V první je opravdu nejnáročnější ta permanentně upřená pozornost na skoro 30 objektů současně. A nestačí jen sledovat, ale většinou je třeba i rychle reagovat.

A pak tedy hluk, ale to už vím, že dost záleží, jak se to sejde. Lonští prvňáci, letošní druháci, se sešli neskutečně zlatí. Tam jsme se o přestávce chodily dívat, kde jsou, protože je nebylo slyšet...oni prostě seděli a svačili, nebo něco v klidu dělali...když se řadili, tak absolutně potichu, nikdo do nikoho nežďuchal, nikdo se nehádal, ještě se sami od sebe chytili za ruce....a jsou takoví pořád...Ta "stará" učitelka, co už toho fakt odučila dost, říká, že jsou opravdu neskuteční a že snad ještě takovou třídu neměla. Zato pro ty mladé, co je mají v paralelkách také takové, budou možná ty další třídy dost šok . Ale jinak obecně je v těch nižších třídách ten hluk prostě větší, časem se to zlepšuje.