dabo,

jenže to je právě to, že musí pořád dokola dělat to samé, jestli má problém s pamětí, tak o to víc, to ničím jiným nenahradíš . A nemá smysl hodinu v kuse, ale podle toho, co píšeš, tak třeba 3x denně 10 minut, takže když si někoho na hodinu zaplatíš, je to vlastně k ničemu, protože jí to bude 10 minut fungovat a 50 minut ne .

Mám ve třídě momentálně 4 nebo 5 dětí, které povinně počítají s pomůckou. A ano, zatímco ostatní vypočítají 20 příkladů, oni stihnou 3, někdy 5. Ale důlěžité je, že správně a že tam pořád fixují ten postup, protože když to v tom nevidí, tak tam nějak naflákají čísla a je to k ničemu. A hlavně jednoznačně bez naděje na zlepšení stavu.

Na čísla nad 20 doporučuju ne jednotlivé knoflíky, ale něco, co jde sdružit po deseti, skvělé jsou ty kostky od lega, protože se tam pak i snadno odpojují jednotky.
Do sta ti stačí 10 sloupečků s deseti kostkami a pak 10 jednotlivých kostek (všechny dílky stejně velké, aby to nemátlo). A prostě mechanicky jedeš. 25 - 18, koukneš na první číslo, 2 desítky (2 sloupečky po 10) a 5 jednotek (5 jednotlivých kostek)...znaménko -, takže ubíráme (ostatní kostky nepotřebujeme)....kolik odebereš...nejprve desítky...kolik celých desítek...jedna, šup s ní pryč...kolik ještě odebereme....8 jednotlivých kostek...tak odebírej...pět je pryč, co dál...odebírám z té desítky, až odeberu osm jednotlivých kostiček...kolik zbylo celých desítek? žádná....kolik jednotek 7...výsledek 25 - 18 je 7
Po několika společně spočítaných příkladech to zvládají sami, takže u nich nemusíš být a oni mají tu možnost poznat ten pocit, kdy sami dojdou ke správnému výsledku...po nějaké době už si to dokážou jen představovat, ale tím, že to dlouho dělají rukama, fixují ten postup a zároveň nemusí spoléhat na to, co je jejich slabina, ta krátkodobá paměť...pořád před sebou vidí, co dělají...

Já to mám s pomocí papírových čtverečků i pro stovky...a prostě počítají s tím....dvě holčiny to mají i doma....