mě prostě vždycky nakrknou kecy o tom, jak kolegyně, známí atd. vykládají o tom, jak ani neví že mají děcko ve škole. že vůbec neví co se právě ve škole učí.
že ani neví jestli ve škole mívají úkoly nebo ne
prostě to ve mě vře.
protože vůbec neví jak se mají dobře (když sedí přesčas v práci, nebo si zajdou ještě na pivko atd), protože nemají žádné povinnosti doma
ne spěchat z práce domů, protože to vědomí že doma začne ještě další šichta (a mnohdy horší než ta v práci), s děsem v očích jet domů, co mě čeká za nervyyyy
jsem s dcerou sama
važte si toho, opravdu!!!!!
tím nechci říct, že nejsem za svoji dcerku ráda, že ji mám. Miluju ji hrozně moc. Je to můj optimistický človíček (já jsem takový pesimista), ona mě umí rozveselit. Je to takové šťastné stvoření Dává mi hrozně moc.