Jitys, u nás úplně stejně, normálně mým rodičům skoro závidím, jak to měli bez práce. Všechny 3 děti se dobře učily, bezproblémové, vystudované VŠ.....pamatuju si, že mi táta jen jednou něco vysvětloval k matice, a pak to šel vysvětlit i učitelce, protože nás to učila blbě. jinak se mi nikdy extra nevěnovali, i kroužky jsem si musela vyběhat sama. Pohádky nám prý mamka četla, ale já si to nepamatuju, jen že babička nám je vyprávěla, když 2x za rok přijela. Mluvila jsem od 2 let krásně včetně r i ř.
Moje děti vždy byly v okolé za hvězdy, mluvily pěkně, r i ř jedno od 3 let, druhé 2 od 4 let. Taky nechápu, kolik je dnes dětí špatně mluvících, ale nikdy jsem si nemyslela, že jsem to nějak mohla ovlivnit. Znám rodiče špatně mluvících 6 letých dětí a jsou úplně normální (VŠ). Určitě jsou výjimky, ale nemyslím, že by to byla chyba rodičů. Pravda je, že se dnes rodiče věnují dětem mnohem víc, než bývalo obvyklé za nás.
A pravda taky je, že s 25-30 dětmi ve třídě se prostě někdy pracuje hrozně, hodně dětí má poruchy pozornosti, které se tímto násobí a stačí málo a učitel je v koncích.
U zakladatelky si myslím, že už jí dochází síly a trpelivost a má snížený prách tolerance. je to logické po těch letech...kdyby byla zase čerstvá a nadšená, snažila by se to nějak vyřešit a viděla v těch dětech potenciál...prostě, někdy se to sejde, chce to vydržet.