To tak je skoro se všemi bystrými a pracovitými dětmi. Chtějí se učit a ne snášet nudu a otravování. Když ve skupině, tak s partnery na své úrovni. Nechtějí, aby jim někdo kazil práci a ničil úsilí, nechtějí si nechat nadávat ani tahat na zádech někoho, koho si tam nechtějí naložit samy.
Všechny reformní metody na bázi "slabší se učí od silnějších" jsou myšlené dobře, ale jsou strašně choulostivé na provedení. Málokdo to umí. Já znám asi tak tři lidi, co to umí dobře. Ostatní se snaží být pokrokoví a zavděčit se a taky že se zavděčí, jen je dobré si položit otázku, KOMU. Většinou to fakt odnesou ty děti, které by se jinak mohly naučit nejvíc.