tak jsem si přečetla jaké riziko podstupuje zubař (vdechnutí aerosolu, že pomůcky nejsou 100% atd.) a přišlo mi jako pro všechny nejvhodnější vytvořit místa lékařů-zubařů, kterí budou brát pacienty s touto diagnoz (příp. též tu žloutenku C proti které není očkování apod.). Budou mít spec. pracoviště, podmínky, na pacienta více času (bude více finančně ohodnoceno provedení zákroku), aby byl na pacienta více času, klidu, mohli se dát i bezpečnější ochran. pomůcky, ve kterých ale běžně zubař neošetřuje všechny pacienty... a umím si též představit že tuhle práci vezmou např. lékaři v pokročilejším věku, kteří toto dělat chtějí... já si např. u sebe umím představit, že jako matka nedospělých dětí takovou práci dělat rozhodně nechci, mám přeci zodpovědnosti za sebe i vůči nim, a naopak, že s odrostlými děti to třeba spíše vezmu.. (ale po pravdě neměla bych o to zájem asi v žádném případě). Ale umím si představit, že jsou životní situace, kdy lidé takovo práci budou ochotni dělat a myslím, že by za to měli být i náležitě oceněni, vždyť je tam riziko vyšší, které by mělo být oceněno. Já když si představením, že ošetřuji pacienta HIV či se žloutenkou a mám doma tři malé děti, ochrana není 100% tak mi moc dobře není... a že mne pak čeká možnost ještě i 20 let života mi v tom moc nepomáhá, fakt bych to riziko dobrovolně podstupovat nechtěla.
Prostě někdo jako se tu psalo, že HIV rodičky rodí na spec. pracovišti... myslím, že hodně věcí by to pokrylo, kromě tedy akutních bolestí, tam asi vždy není možnost to řešit na spec. pracovišti, ale třeba i to by bylo možné. Povinnost hlásit to bych řekla, že je základních ohled HIC pozitivních vůči lékaři a ošetřujícímu personálu a myslím, že i uklízčky by měli být informovány.. já když někdy vidím ukrajinky jak uklízí bez rukavic (jo je to jejich věc, ale pochybuju, že jsou dostatečně informvány).