Monty,

ale "Himálaje" jsou přece obojí, I ten účet, I ta absence.

Já jsem se nikdy nepohybovala v kruzích, kdy by větší část provozu rodiny nezajišťovali partneři osobně, takže prakticky u všech lidí, co znám a mají děti, by měsíční absence jednoho z partnerů znamenala podstatně zvýšenou zátěž pro toho druhého a bez domluvy si to dost dobře neumím představit (a naopak po domluvě, která by zahrnovala i ujištění, že partnerovi ta zvýšená zátěž nebude vadit, si zato umím představit velmi dobře, že ten druhý, který má toho prvního rád a chce, aby se měl dobře, mu dá k těm "Himalájím" požehnání, i když to pro něho bude znamenat práci navíc ) .

Jak to mají lidi, kteří si můžou na všechno "zaplatit lidi", to netuším, protože žádné neznám. Možná se jim nějak zásadně změní uvažování, ale spíš bych si tipla, že ani moc ne, a že pokud se ten, kdo vydělává, bude k tomu druhému chovat jako k pátému kolu u vozu (s tím, že JÁ vydělávám, tak mám NÁROK, tebe se na nic ptát nebudu, však tě finančně nadstandardně zajistím, tak co ještě chceš ), tak že se to tomu druhému moc líbit nebude a že to dopadne v nějaké variantě toho, co popisuje Dooly.