pampelo

ale já cítím velikou lásku , ke své rodině, k dalším lidem, ke krajině, ke které mám blízkou, k hezkým místům, dokonce i k některým ideám, třeba solidarity a sdílení, ale nevěřím v pěknou budoucnost svých dětí, krajina choří a mizí, společnost degeneruje do stavu, kdy se kupř. na dětech, které v šeti letech jeli do školy na černo vymáhají v osmnácti staticícové dluhy, když vezmu jeden příklad za všechny, chybí mi naděje asi