Pájušo,
pokud jsi ve vztazích s lidmi, občas se nějaké to zklamání dostaví. Lidi se nechovají vždy tak, jak si představuješ a očekáváš. A pak máš dvě možnosti:
Říct kamarádce všechno, co a proč ti na tom vadilo. Pokud je kamarádka empatická a záleží jí na tobě, vezme si z toho ponaučení. Domluvte se, jak by sis to představovala. Třeba to příště vyjde.
Anebo je kamarádka méně empatická a "řešivá", takže ti zbývá jen přizpůsobit se okolnostem, brát věci tak jak přicházejí, nic moc neočekávat a nemít ideální představy. Zažít zklamání jen dvě sekundy a pak si užít výlet tak, jak je. Brát jako dárek, že je něco jinak než sis představovala. Úplně nová možnost, zkušenost, zážitek - než jsi očekávala. Něco jako objížďka - naštve to, zdržuje to, je to jinak. Ale podíváš se někam, kam by ses v životě třeba nepodívala.

No a pak je ještě ta třetí možnost: být sama, mít klid, nepociťovat zklamání. Ale pociťovat osamělost. Výběr je na tobě.