Já jako "já" vznikám a zanikám neustále. V každém okamžiku se naplňuje nějaká možnost, co mohu být, a jiné zůstávají nevyužity. Myslím, že na nějaký čas relativně stálá budu až jako popel. Ale to zas nebudu už já, ale jen popel fyzického těla. Tak nevím. Jeví se mi to celé jako blbost.