Ruth,

tak o tom žádná, kdyby se ta uvedená situace týkala mě, tak bych se zachovala jako ta dcera a byla bych ráda, že nemusím otročit baráku.

Ale jsou lidi "barákoví" a "bytoví", ten syn je to první, a myslím, že to udělali dobrovolně.

Otročit nemovitosti obecně považuju stejně jako Ty za pošetilost, ale registruju, když to někdo bere stylem "něco za něco", což ti "barákoví" lidi tak často maj - sice se víc nadřou a vynaložej víc peněz, ale za to mají určitý komfort, který jim stojí za to to celý podstupovat.

To vnímám jako OK, protože "oni to tak chtěj" a ty klady pro ně osobně převažujou nad těma záporama (to, že Ty nebo já bychom to nechtěly, není v tuhle chvíli důležitý).