Ten náš se právě předváděl sám, nepotřeboval se to učit, byl to starej narcis. Jakmile vlezl do kruhu, zaujal postoj a hrdě čekal, až na něj přijde řada na posouzení na stole, ochotně běhal dokola i od a k rozhodčímu, v kruhu se nerval a nikdo ho nezajímal. Na stupních vítězů se nehnutě nechal fotit s vědomím, že je prostě nej . Jakmile jsme opustili výstaviště, tak by je nejradši všechny sežral. Fakt to byl komik. Čuba to taky zvládala, ale ta tak úžasná v postoji nebyla, ale cestovala ráda.