Jestli myslíš zaměstnání, tak to je fakt těžký.

Určitě potřebuju práci, co není bezprostředně s lidma, kde se na lidi nemusí sahat nebo s nimi celé dny telefonovat. Takže ne sestra, učitelka, obsluha zákazníků,..... Lidí snesu jen omezené množství a ještě bezkontaktně.

A taky určitě potřebuju práci, kde nevzniká rutina. Mám určitě nějakou nediagnostikovanou poruchu pozornosti a při stereotypu dělám chyby. Nemůžu mít práci, kde chyba znamená neopravitelný prů.er.

Jo a navíc potřebuju práci, kde nejsou předepsané postupy, ale je nějakým způsobem tvůrčí. Nemyslím umělecky tvůrčí, protože to neumím. Ale tam, kde je přesně stanoveno, co a jak dělat, se nehodím, protože po čase přestanu pokyny následovat. Na druhou stranu potřebuju nějaký režim, jinak je to taky blbě. Myslím, že to taky souvisí s tou poruchou pozornosti.

Jsem v podstatě úplně nemožná. Kdybych měla říct, co mě láká, tak určitě něco, co pomáhá. Třeba výzkum ve farmacii nebo ve zdravotnictví a zavřít se někde v laboratoři, akorát nemůžu nosit latexové rukavice a pracovat s chemikáliemi a se spoustou věcí kvůli ekzému, takže asi taky nic.