Protože máme členitý dům a do ložnice návštěvy nepouštíme, jsme trošku za vyznavače Marušky - v obýváku víc jak 30 knih na krbu a stolcích není. Několik desítek odborných mám v pracovně a večer si chodíme lehnout do knihovny. Protože knihám nesvědčil obývák spojený s kuchyní a s otevřeným krbem, přehrnuli jsme knihovny do ložnice. Naposledy jsme je zhruba počítali při stěhování knihoven, to je tak 7 let a bylo jich hrubě přes dva tisíce. Knihovnám jsem ulevila přestěhováním zajímavých dablů, části dětských knih a starých klasiků ke známé, která ve Španělsku pro krajany zakládala českou knihovnu. Vezli jsme jich tam něco přes tunu, ale ne všechny byly od nás. Knihy půjčuju a když se mi nevrátí nějaká stálice a já nevím u koho je, sháním znovu, když se vynoří, pouštím ji dál do světa.