No zatím úplně sama ne, jezdím s dětmi. Ale odřídím to sama, a začali jsme už jezdit větší dálky. Takže mám to nějak tak podobně, zařídit sama, odřídit vše sama. Nejdál jsem takto jela do Paříže. Letos jsme chtěli do Benátek, ale to asi padá.
Ale teda nejedeme na týden do hotelu, spíš se nějak posunujeme. A v létě většinou do kempu, takže předem ani nic nezařizuju. Do Paříže jsem se vyloženě rozhodla večer před odjezdem, dokonce možná spíš až cestou. Zatím naše každoroční destinace byl Legoland, uvidím zda budou děti chtít i letos.

Ale až vyrostou tak asi mně to čeká, nemám nikoho kdo by se mnou cestoval. Ale to tady nebude týden do hotelu, ale spíš něco jako za bezdětna - to jsme jezdili jako batůžkáři po světě, ale to bylo ve dvou. Nicméně single cestovatele, i ženy, jsme potkávali i tehdy, před 15 lety, tak nyní předpokládám to bude stejné. Mezi batůžkáři bylo ovšem také běžné že se různě "slučovali" a cestovali část cesty společně, lidé co se předtím neznali.

Tak až ta chvíle samotného cestování nadejde, možná budu hledat někoho na cesty, jsou i inzeráty, zeptám se i třeba na tady na rodině. Já jsem sice založením samotář, samota mi nevadí, ale na těch cestách mám jaksi radši když ty zážitky mohu sdílet. Samotná v hotelu bych si sice mohla třeba číst, ale to můžu i doma. Já mám spíš představu že si projedu země, kam jsem se ještě nestihla podívat.

Když jsme občas s dětmi v hotelu, tak nikdo se na nic neptá, a vídám i lidi snídající samotné a nemám dojem že to někdo extra řeší. Pokud odnáší někdo hrnek, talíř nebo židli, tak vnímám jen jako slušnost se zeptat zda může, nic víc. Možná to spíš víc řešíš ty než oni.