Tahle diskuse tu byla nedávno, ne?
Neměla jsem ani taky "sny", jako spíš představy o své budoucnosti a ty celkem kolidovaly s tím, jak jsme žili s našima. Tj. doufala jsem, že budu mít rodinu, se kterou budeme mít kde bydlet (velikosti bytu by pak odpovídal počet dětí v rozmezí 2-4), hodilo by se auto, budu chodit do nějaké rozumné práce, která mě bude bavit (i když jsem si vůbec neuměla představit, že mě bude bavit vstávat pořád brzy ráno a mít jen několik týdnů dovolené místo prázdnin) a zároveň budu mít čas na rodinu (ta mi přišla jako prioritní záležitost, ale že bych byla "v domácnosti", to mě tedy vůbec nenapadlo). Rodina se mi splnila, jen o dost později, než jsem si v dětství myslela. Vlastně jsem neměla vůbec žádnou fantazii Fantazírovala jsem si trochu v oblasti sportu a taky ohledně toho, jak bych chtěla vypadat, ale to jsem považovala za sny nereálné, vhodné fakt jen jako "zábavná představa". S vyšším věkem se samozřejmě sny upřesňovaly třeba i ve věci konkrétního vzdělání a práce, ale to už byly spíš plány než sny ... V době, když už vzhledem k věku bylo zřejmé, že děti budou spíš jen dvě, tak jsem ve svých představách viděla staršího chlapečka a mladší holčičku, oba blonďaté a s modrým a očima - vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo jinak, ale klaplo to 100%