Okolíku ale ano, Monty to sice trochu přibarvila, ale podstata je v zásadě správná. Angrešt napsala něco v tom smyslu, když to hodně zjednoduším, že ideální uchazeč u studium má být všestranný, schopný se přizpůsobovat okolnostem a mimo jiné že ovládnutí jazyků je ovládnutím jakýchsi vzorců, na nichž stojí přírodní vědy. Možná proto jsem byla na chemii vždycky tupá.
Já sama úplně nesdílím názor, že ideální vysokoškolák je univerzální renesanční člověk ovládají od každého trochu, už proto, že bych jich na těch školák moc nebylo. Náš profesor filosofie nás rád upozorňoval, že pemzum znalostí, kterého my už jsme v nějakých tehdy cca 23 letech dosáhli, už dávno přesáhlo vědomosti, jichž dosáhli před nějakými tehdy 60 lety profesoři filosofie.
navíc být nutně ve všem nejlepší a mít jedničky vede ke stresu, nutnosti většiny se zabývat opravdu jen školou a stejně zažívat pocit frustrace, protože na jedničku umí všechno málokdo. Myslím, že i člověk ve věku 15+ by měl mít svůj život, své zájmy a k tomu školu. Tlak na výkon je mi proti srsti.