uf.. nepříjemný zážitek.

Mně kdysi vjel pod auto cca pětiletý chlapeček na odrážedle. Narazil do auta, vylétl na kapotu a spadl. Stalo se to tak. Jela jsem v jednom pražském sidlišti a hledala kde zaparkuju.. proto jsem jela strašně pomalu. Byla to jednosměrka a po obou stranách zaparkovaná auta až k přechodu. On vylétl za tím jedním autem, byla to dodávka a nebyl vůbec vidět, jak se blíží, nic. A já jela tak 15-20km.. fakt krokem. a on naštěstí narazil do boku auta, a nedojel PŘED auto. No vyskočila jsem, on řval, ale dobrý, nic mu nebylo, jen se lekl.. A co mě dostalo, že byl venku sám.. nikde nikdo. Tak jsem s ním v náručí běhala, hledala kde bydlí a hulákala na celý sidliště...Halo, čí je to dítě a jemu říkala, že mám doma stejně starýho chlapečka a že musí být opatrný... Pak se vyklonila z okna máma, že je poprvé venku sám, že chodí s bráchou a ten je nemocný.. No... pak přišla a vynadala mu. Tak jsem si na něj kolikrát vzpomněla, jak asi žije, jaký je..