Kdyby u toho nebyl manžel, tak by to možná teoreticky možné bylo. Viděla jsem dcerku jen letmo a hned ji odnesli na umytí, zvážení atd. Náramek jí na ručičku přede mnou nedali, ale byl u toho manžel, tak jsem si jistá, že si ji pohlídal. Spíš jako veselou historku z natáčení řeknu, že jsem v jednu chvíli trochu zpanikařila, že mi ji vyměnili. Po porodu ji totiž dali do náruče manželovi a ten se ke mně jenom tak letmo naklonil, abych se podívala, byl to jen mžik, během kterého mě zaujalo, že má spoustu tmavých vlásku zkroucených do prstýnků. Pak hned manžela i s miminem odvedli a já rodila placentu. Když jsem ji viděla podruhé, byla už umytá a oblečená a na hlavě měla čepičku. A protože už byl večer a já měla za sebou dvacetihodinový porod, nechaly mě sestry vyspat a vzaly si ji k sobě. Ráno jsem ji dostala s pokynem, že ji mám vykoupat. Poslušně jsem ji svlékla, sundala čepičku a... ona měla rovné vlásky! Na náramku ale správné jméno, zoufale jsem se snažila vzpomenout si, vybavit si ten letmý okamžik, kdy jsem ji viděla, ale fakt jsem si nebyla jistá. Nicméně jsem ji ponořila do vodičky a hele - vlásky se jí okamžitě zkroutily do prstýnků. A tak to bylo ještě asi tři týdny - suché vlasy rovné, mokré zkroucené. Jsem si jistá, že je skutečně naše.