Federiko,
no, to bude možná ten rozdíl. Lidi kolem tebe to nemaj, nepřijde ti na tom nic k přemýšlení o nějaký teoretický "nespravedlnosti". Já to neberu jako nespravedlnost, jen si uvědomuju - díky tomu okolí - že je to prostě handicap.
Příklad, teď byla sestra skoro tři čtvrtě roku na nemocenské, pak jela na tři neděle do lázní, a nemusela si dělat žádný starosti, protože bydlí v bytě od otce a finanční výpadek jí pokryjou prachy od otce. My s manželem se musíme akorát modlit, abychom nebyli nemocní a o nějakých třech týdnech v lázních si můžeme nechat leda tak zdát. A přijde nám to oběma prostě únavný a ne zrovna dvakrát "komfortní", i když to objektivně vzato není nic tragickýho.