No, byl by to problém. Jsem ve stejném zaměstnání 27 let, vpodstatě od ukončení VŠ, nedovedu si představit teď v 50 měnit zaměstnání ani co bych jiného tak mohla dělat...

Jsou tu lidi i hodně staří, důchodci hodně přes 70, ale opravdu ještě tvrdě pracující od nevidím do nevidím a hodnoty-myšlenky přinášející, navíc v současné době i mediálně známí.Jedna paní (ta tedy nepracuje v oboru, na který je to tu zaměřené, ale dělá sekretářku) tu pracuje na poloviční úvazek v 84 letech a kdykoliv ji vidím, tak se mi zlepší den. Velice milá, plná energie, vždy krásně oblečená, štíhlá, ve svém věku nosí šatičky, boty na podpatku, nedávno jsem ji viděla i v džínové bundě a moc jí to slušelo. Hbitě běhá po schodech, po chodbách, s každým se zná (bo je tady už strašně dlouho-celých těch 27 let ji pamatuji a zřejmě tu byla i mnoho let předtím) s každým prohodí pár slov nebo se aspoň pozdraví, má příjemný švitořivý hlas a celkově z ní čiší energie, plno elánu a zároveň pohoda a vždy dobrá nálada. Panečku, takhle fungovat ve stáří

Jinak moje dvě stejně staré kamarádky, pracující ve stejném či podobném oboru jako já, měnily zaměstnání několikrát, jedna i chvíli pracovala zcela mimo obor a pak se úspěšně vrátila a vždy si s každým dalším povoláním polepší. Teď už má současného (ale velmi dobře placeného) zaměstnání opět nějak plné zuby a hodlá zase hledat něco dalšího, ale jen tak prý na 3 dny v týdnu, bo razí zásadu, že po 50 už více dní pracovat nehodlá. Tak jsem zvědavá, jak bude úspěšná. Druhá kamarádka měnila zaměstnání naposledy cca před 2 lety, bohužel byť je velmi schopná a chytrá, tak s ní všude pekelně zametají a po nějakém čase tam vždy funguje jako ten poslední hadr...(hadr se dvěma tituly, bohužel...smutné). Je mi jí moc líto, ale je to tak pokaždé, tudíš chyba nebude evidentně v těch zaměstnavatelích...