Nu, snad to co píšete myslíte dokonce vážně. Zkusím tedy vážně odpovědět. Pokud vím, za 1. republiky ženy kojily tehdy a tam, kde dítě potřebovalo. Kojení a obnažení prsu za tím účelem se nepokládalo za sexuální projev, proto bylo taky bez problému zobrazováno v umění i starší a daleko formálně přísnější doby. Mám-li pravdu, by se asi přesně ověřovalo obtížně, snad hledáním nějaké sociologické nebo lékařské studie na toto téma. Nicméně doklady tohoto posunu od svobody kojit dle potřeby, k dnešnímu stavu jakési pociťované nejistoty lze najít jednak dotazem u starých lidí, a při vážném zájmu i nepřímo dle zmínek v literatuře nebo dobovém tisku. Pro zajímavost jsem se ptal svých rodičů. Ti mi potvrdili, že za jejich mládí bylo veřejné líbání docela nezvyklé až nevhodné, naopak nad kojením se asi tenkrát nikdo moc nepozastavoval.
Rozpaky nad veřejným kojením pokládám nejspíš za projev nedorozumění, zmatení pojmů v uplynulých snad 60 letech, kdy docházelo k rozpadu dřívější tradiční morálky a ti, kdo toužili po jejím zachování jako asi i Vy, do ní omylem zahrnuli i něco navíc.
Další variantou je čistě psychologické vysvětlení odmítání kojení kvůli psychickému poškození daného jedince zlým zážitkem nebo nevhodnou výchovou, ten pak chová odpor k ženám vůbec, ke své sexualitě nebo jen ke kojení jako takovému a hledá jeho morální zdůvodnění, místo aby podstoupil sám léčbu u psychologa a mohl pak daný problém svobodně posoudit.