Syn (něco málo přes dva roky) začal ve třech měsících reagovat strachem ani ne před cizími lidmi, ale před neznámými zvuky a velmi silnými zvuky(vrtačka, sekačka...). Stačilo, aby jeho malá kamarádka trošku víc zapištěla a rozbrečel se tak, že se někdy uklidnil až venku. Ani ne za rok už se z podobných zvuků těšil a sám je doteď moc rád sám vydáváStrach z cicích lidí, se taky objevil, ale stačilo, když jsem je poprosila, aby si Matějka vůbec nevšímali (ani verbální ani oční kontakt)a za chvíli už je přijal a chtěl si s nimi hrát a tak.Mamínek taky trošku je (např. foukání bolístek), ale je zvyklý být i sám s tátou a někdy mě i odháníS usínáním - s manželem se střídáme, ale když se kvůli něčemu stane, že častěji uspávám já, tak Matěj taky vyžaduje mámino uspávání, ale stačí aby tatínek začal vykládat něco moc zajímavého (třeba o benzince, myčce nebo výtahu a tak) a syn na mě okamžitě zapomene. Tak vám přeju,ať se vám podaří v uspávání s manželem střídat. Někdy je to opravdu velká úleva