| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Předškolní, školní a adolescentní psychologie

Upozornění:
v této poradně nejsme schopni odpovědět na všechny otázky. Vybíráme proto pouze ty nejzajímavější a ty, na které jsme dosud neodpověděli. (Viz archív). Dotazy, které nebudou do 14 dnů zodpovězeny, budou vymazány. Děkujeme za pochopení.
Na vaše otázky týkající problémů vašich školních i předškolních dětí s učením a chováním odpovídá Mgr. Jitka Jeklová, psycholožka z Brna.
Bližší informace naleznete na stránkách www.psycholog-jitkajeklova.cz. Potřebujete-li objednat nebo potřebujete rychlou pomoc se skutečným problémem, který si přejete probrat s psychologem telefonicky nebo osobně, volejte telefonní číslo 605 734 920 .

Poznámka: chcete-li poradit s mladšími dětmi, použijte poradnu Ilony ŠpaňhelovéPsychologie těhotenství a ranného vývoje dětí (do 3. let věku)!
Nezodpovězené dotazy
89318

Jak naučit dcerku nebát se mixeru 
( 19.4.2024 19:04:32 Monika )

 Dobrý večer,mám ročnou dcerku a ona se bojí zvuku mixeru.když jdu mixovat papání ponornim mixerem tak dcerka začne brečet a kričet.jak ji mám naučit nebát se zvuku mixeru?dekuju

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89314

První vztah dcery 
( 1.8.2023 11:33:38 máma )

 Zdravím, mám dotaz. Moje dcera, teĎ aktuálně 18let, začala chodit před 9ti měsíci se svým prvním klukem. Je to moc fajn kluk, hodný... Vzhledem k tomu, že je to její první kluk, nemáme zkušenosti s tím, jak se chovat, co dovolit,.. Tak jsme to nechali tak nějak intuitivně (žádný návod nemáme:( a teď cítíme, že tomu musíme nastavit nějaká pravidla. Přišli jsme nato, že jsme s manželem přišli o své soukromí, což nechceme. Mám radost, že spolu chodí, ale myslím, že by spolu měli chodit a ne spolu skoro "žít". Být spolu téměř 24hod/7dnů.Spává u nás, pak je u nás celé dny, zapojuje se do chodu domácnosti a já zjistila, že nám to vadí. Jeho rodiče jsou rozvedení, maminka už 2x a nyní má přítele, se kterým nežije na stálo, ale "sem tam" tj. u nich zřejmě tady ten pocit "narušení soukromí" nemá. Nechci jí nic zakazovat ani přikazovat, ale nechceme být pod tlakem z jejich strany. Jeli jsme na dovolenou "bez něj" a to byl strašný problém, žárlí na ni neskutečně. A já si myslím, že by měli spolu chodit, těšit se na sebe a ne být jako manželé po X letech. Když nejsou fyzicky spolu, tak mají několika hodinové telefonáty, kdy jsou zapnutí na face time, tj. vidí se a třeba jen tak mlčí. Vím, že je jiná doba, než, když jsem byla mladá já, ale nevím, jak z toho ven. Vadí mi např. že se u nás v kuchyni obsluhu sám, jako kdyby tu bydlel. že u nás nechává automaticky svoje prádlo, které peru.. Když přijdu k nim do pokoje, leží v posteli jen tak ve slipech a nepřipadá jim natom nic divného. Poradíte co udělat, abych neztratila doposud super vztah s dcerou, ale byla spokojená i já i manžel. Ten taky tvrdí, že jsme přišli o soukromí, ale není ten komunikativní typ, tak je to u nás teď takové vyostřené. Tím, že jí to nedokáže sám říct, tak je na ni protivný, pořád na ní něco vidí, kritizuje, ona i já jsme pak z toho špatné. Manžel má pocit, že vše si rozhodujeme samy dvě, když se ho na něco zeptá, tak jí řekne ať si dělá co chce. Je naprosto nekonfliktní typ a nerad něco řeší. díky za Vaše názory a možné rady

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89312

Je to hezké?  
( 18.4.2023 21:57:44 Nová Veronika )

 Ahoj, jsou 4 dvojky jinak 1 pěkné známky na vysvědčení v 8. třídě?

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89311

Plačtivà dcera 
( 29.3.2023 2:01:05 Janca )

 Dobry den, prosim o nejakou poradu nebo vodítko. Dcera v prubehu cele zakladky bojuje s placem ve skole. Prospech lehce nadprumerny. Na prvnim stupni jsem tomu neprikladala zbytecny duraz a brala to jsko mozne vyvojove stadium, nejake deti jsou proste citlivejsi. 4., 5. trida byl covid, ve skole moc deti nepobyli, a v prubehu 6. a ted 7. tridy se ukazalo, ze se to samo od sebe neusadilo.Deje se to, napriklad, kdyz se zapomene ucit na pisemku a dostane ji zadanou. Nekdy v pripade spatne znamky. A nebo vcera, mela referat s faktickymi chybami, ktery delali ve trojicich. Moc se ho nenaucila a na chyby ji pani uvitelka v ramci hodnoceni vsech tech deti upozornila. Stali 3 u tabule a ona brecela.To uz mi prislo fakt nenormalni. Co mohu jako rodic podniknout? Ma minimum kamaradek ve skole.V tride prevazuji chlapci, z 22 deti z holek, z toho 1 setra dvojce. Doma se sestrou vyjde bez problemů.Nejradeji sedi doma na youtube nebo hraje hry. Prosim o radu, jak bych mela jako rodic k veci pristoupit.

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89310

Poradí někdo s řečí? 
( 20.1.2023 22:02:56 Marie )

 Dobrý den, píšu Vám ohledně syna. Víc hlav víc ví, už jsme zoufalí. Máme syna, v únoru mu bude sedm let, máme problémy s jeho řečí a v září má jít do školy. Nikdo nám nechce pomoci. Věcem rozumí a chápe, pokud mu má někdo něco vysvětlit, tak je na úrovni asi 5 let. Je o něco opožděný, ale i kdybychom ho posuzovali na věk 5 let, tak mluví špatně. Psychomotorický vývoj problém není, fyzicky vše zvládne, všude vyleze a chodit bez držení začal v 16 měsících. Sám se obléká, obouvá, sám jí, pije z hrníčku, sám se obslouží v kuchyni něčím jednoduchým, sám si čistí zuby. Hraje si s legem a postaví i domeček, šlape na kole s kolečky, jezdí na koloběžce, perfektně ovládá telefon i ovladač od televize. Nebo když se mu něco řekne tak to udělá- většinou třeba uklidit po sobě ve školce hračky. Snažíme se cvičit do školy, takže i normálně drží tužku a obtahuje předepsané smičky, vlnovky, spirály apod. Jediný problém je jeho hyperaktivita a tvrdohlavost. Na obrázcích rozpozná kdo se bojí, je smutný, veselý nebo se zlobí. Rozpozná i různé aktivity z obrázků. Ale vše popisuje jedním slovem. Chápe kde je vlevo, vpravo, nahoře, dole. Chápe co je menší nebo větší. Když se ho zeptáme, jestli je miminko, tak zásadně říká ,,ne, velkej kluk,,. Problém je jeho vyjadřování- všechno jen heslovitě jedním slovem. Zkoušeli jsme už všechno možné, četli jsme pohádky tak, že každé slovo opakoval. Když chce něco říct, tak ho opravujeme, aby použil alespoň větu o 3 slovech. Všechno krásně zopakuje, ale ve své vlastní řeči nemá vůbec potřebu toto vyjadřování použít. Od 3 let navštěvuje mateřskou školku, kde jsou děti umístěny podle věku, takže ve své třídě má jen vrstevníky svého věku a s dětmi normálně komunikuje a normálně si hrají, děti ho mají rády, jen mu někdy pořádně nerozumí, co říká. Hrají si i na JAKO- třeba na obchod nebo doktora, takto si umí hrát i sám třeba s autíčky. Nijak se nevymyká normálu tím, že by seděl v koutě nebo se schovával, nic takového. Byli jsme na několika vyšetřeních- několikrát v psychologicko-pedagogické poradně kvůli přidělení asistentky, ve 3 letech mu na neurologii udělali EEG a prý bylo vpořádku. Měli jsme mít i foniatrii, jenže s jeho hyperaktivitou ji nejsme schopni udělat- byli jsme tam už 3x vždy po roce a vždycky to dopadne stejně. Ho nezajímá, co je ve sluchátkách a nikdo ho nepřesvědčí, že je to důležité. Ho v tu chvíli zajímá, že tam zvoní telefon, tam lupe topení, tam pláče někdo v čekárně, venku jede auto, nebo co tam dělá paní doktorka apod. Oni mu tam totiž nasadí sluchátka a řeknou, až uslyšíš ptáčka, tak zvedni ruku. To je problém, nevíme jestli to nepochopí nebo ho to prostě nezajímá. Ve sluchátkách žádný ptáček není, jen tůtání, což ho nezajímá. Jinak slyší, jsme o tom přesvědčeni, zkoušeli jsme a za ty roky víme, že slyší až za roh i logoped to zkoušel. Víte problém je v tom, že ho někteří odsoudí, protože s ním nemají trpělivost. Také záleží na tom, jestli je pochopí nebo jestli se mu vůbec chce s nimi spolupracovat. Víme, že slyší, ale ikdybychom tu foniatrii nějak udělali, mám obavy, že výsledek nebude vůbec spolehlivý, protože vím, že na slabé tóny by nereagoval vůbec, přestože by je slyšel. Existuje nějaké jiné změření sluchu? Něco spolehlivějšího než to, že bude mačkat tlačítko nebo zvedat ruku, jen když se mu bude chtít? Takový je i problém správného úsudku v psychologicko-pedagogické poradně. My tam máme být třeba ráno v 7 hodin, kdy je ještě rozmrzelý a ospalý a prostě nemá náladu s paní psycholožkou spolupracovat. A pak mu paní psycholožka dává úkoly dle svých osnov, kde mu třeba řekne ,,dej si prst pravé ruky na levé oko,, i dospělý by se musel zamyslet, aby tohle udělal správně, což teprve takové dítě a ještě ospalé. Kdyby mu řekla ,,ukaž mi pravé oko,, tak to zvládne. Nebo mu řekne ,,nakresli kolečko,, jenže on tomu říká kruh. Zde je problém slovní zásoby. Pak mi paní psycholožka řekne, že tohle nezvládne, ale já vím, že ano, jenže on nemá takovou slovní zásobu, takže ji buď nepochopí nebo se mu zrovna nechce. Doma nám maluje sluníčka i s obličejem, panáčky a domečky, kytičky i základní geometrické tvary. Takže k čemu je takovýto posudek, když není spolehlivý. Má svého logopeda kam dosud dochází asi 1. za měsíc, učíme se s ním doma. Od 4 let pokrok udělal, protože dříve nemluvil vůbec, jen žvatlal jak miminko, ale stále mluví heslovitě např. větu pojedeme na chatu? On řekne jen ,,na chatu,, nebo když vidí, že někdo jede na kole, tak řekne jen ,,na kole,,. Umí pojmenovat věci a činnosti tímto způsobem, ale ne normálně krátkou větou. Jde o to, že má jít v září 2023 do školy a když vidíme jeho vrstevníky nebo i mladší děti 5-6 let, jak se umí vyjadřovat, vyprávět co dělaly ve školce, kde byly na výletě a co tam viděly, máme hrozný strach, že to nezvládne ani s asistentkou. Měl už 2 odklady, další už nedostane. Stále nás někdo uklidňuje, že přece bude mít asistentku. Jenže si neumíme představit, jak se dítě, které neumí pořádně mluvit, je hyperaktivní a tvrdohlavé, jak se takové dítě může naučit číst a psát? Nechceme něco zanedbat, proto stále pátráme po tom, čím tohle může být způsobeno, nebo jaké vyšetření by ještě mohl podstoupit, abychom vyloučili nějaký zbytečný blok, který by tohle mohl mít na svědomí. Nechceme, aby byl zbytečně terčem posměchu, že to nezvládne. Ve školce má i asistentku, ale jsme přesvědčeni, že ta s ním moc nepracuje, protože donedávna neuměl držet správně tužku, tužku držel jako nůž při zabíjení. Jediné co s ním dělá, tak mu dá omalovánky nebo si kreslí sám. Proto jsme vytiskli nesčetně vyplňování papírů, které s ním děláme . Musím říct, že je chytrý, pochopí co se po něm chce, takže papíry vyplňuje- obtahuje přípravu na psaní, rozezná ve spleti čar různé obrázky, pozná z řady obrázků, který je jiný, domaluje chybějící polovinu obrázku, hledání jednotlivých věcí nebo zvířátek v obrázku mu také jde, opsat tiskacími písmeny slovo také zvládne, snaží se psát i čísla sice po svém od konce, ale nějak to napíše. Počítáme do 6, někdy s pomocí. Říká základní tvary, barvy to je trochu problém- ty se mu pletou. Co se týče autismu.Co říkala dětská doktorka a vlastně i učitelky ve školce, tak ANO je určitě opožděn ve vývoji tzn. na jeho věk. Ale jinak mu to pálí celkem dost a autisticky se nijak neprojevuje, jen ta špatná výřečnost. Ve školce nás celou dobu uklidňovali a vůbec všichni kolem, že se rozmluví a že to bude v pohodě. My jsme byli přesvědčeni, že se mu paní asistentka věnuje a pracuje s ním , tak jak původně měla, protože proto jsme ji také vyřizovali, aby ji měl. Teď nám ve školce řekli ,,buď to ve škole zvládne nebo ne,,. Ale my ho nechceme nechat osudu. Jinak má dva zdravé sourozence sestru a bratra- sestra 10 let a bratr 15 let. V rodině se u nás nic takového nevyskytovalo. Rodinu má pohodovou, klidnou, nikdo se tu nehádá ani nebije. Při porodu měl sice pupeční šňůru kolem krku, ale nedusil se, byl u toho i manžel a vše viděl. Co nám tedy dělal asi do 2 let, když byl naštvaný, tak doslova mlátil čelem o zem. Ale pak s tím nastěstí přestal. Absolvoval všechna povinná očkování. Mimo povinných i Prevenar (což snášel hůře), hodně plakal a v 18 měsících jsme po Prevenaru měli u malého dojem takového útlumu asi na týden, jakoby byl bez nálady. Jinak žádné závažné stavy, úrazy ani infekce neprodělal. Tak jsme zoufalí, nechceme nic zanedbat a zároveň nám nechce nikdo skutečně pomoci. Už jsme přemýšleli i nejhoršími směry, jestli třeba i nějaký nedej bože nádor v hlavě nebo tak, ale to by se asi od 3 let nějak projevilo. Moc ho milujeme a jsme zoufalí. Chceme mu za každou cenu pomoci, ale nikdo nám neřekne jak. Moc prosíme o pomoc, o radu, čím bychom mu mohli pomoci, popř. jaké vyšetření by vyloučilo nějaký specifický problém v hlavě? Pokud by se dalo zjistit i něco z odběrů krve, prosím poraďte, co máme nechat vyšetřit? Děkuji, s pozdravem Cásková.

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89307

Časté střídání nálad, nesoustředěné dítě 
( 22.4.2022 12:21:03 Eleanor )

 Dobrý den, ráda bych se poradila ohledně své skoro 4 leté dcery. Dcera je z dvojčat, aktuálně chodí od 2 let do jeslí. Letos bude v září přestupovat do běžné MŠ. Dcera je vesměs milá, šikovná holka, která má ráda pozornost dospělé osoby. Má velmi silnou povahu a její problém je, že často upřednostňuje sebe na úkor druhých. V jeslích na dcerku vypracovali posudek, ve kterém např. uvádějí, že pokud není ihned uspokojena potřeba dcery, přichází rychle vztek, pláč občas fyzická agrese. Dcera je pak poslána do ústraní od ostatních dětí, po chvíli se vrátí s úsměvem, jakoby se nic nestalo. Rychle se u ní střídají nálady od pláče, vzteku ke smíchu, je vznětlivá, impulsivní. S nastaveným režimem nemá problém, do aktivit se dříve nezapojovala, nyní se poslední dobou snaží a zapojuje se. Chce cvičení vést sama, když tu možnost má, je moc ráda. Zná všechny cviky, říkanky, ale dělá jen ty, co jí zajímají. Je velice soutěživá. Má velmi bujnou fantazii,v jejích příbězích se objevuje převážně otec, o matce skoro vůbec nemluví. Pokud kreslí, tak převážně otce. Na otce je velmi fixovaná, dokonce si vybírá oblečení tmavé, klučičí, má radost, že má stejné botky jako tatínek apod. Doma je to podobné, jakmile není všechno tak jak chce, začne se vztekat, případně použije fyzickou agresi vůči sestře, nebo mě. Na otce agresivní nebývá. Nyní se ale hodně zlepšuje. Dlouhodobě však máme velký problém s oblékáním. Obléci se umí, ale nechce, nesoustředí se. Je běžné, že je nahá i 2 hodiny, pokud jí nechám, neoblékne se. Když si k ní sednu a trvám na oblékání, rychle nastává změna nálady, na pláč, vztek, křik, případně bez vzteku ale místo toho blbne. Zpívá, cvičí, neustále odbíhá. Oblékání jí zabere klidně hodinu. Obleče si 1 ponožku pak odběhne a začne dělat něco jiného. V jeslích je to stejné, skoro denně jim leží i hodinu nahá na zemi a sama se neobleče. Prý se prostě nesoustředí, nebo nemá zrovna dobrou náladu. Bojíme se, jak zvládne oblékání a režim v běžné školce. Zde v jeslích jsou jen 4 děti a 2 tedy, takže velmi malý kolektiv a dcera má neustále pozornost dospělé osoby. Což jí vyhovuje. Chtěla jsem se tedy poradit, zda myslíte, že je toto normální běžné chování u 4 leté dívky, možná stále období vzdoru, nebo je dobré věc řešit např. PPP?

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89306

Psychické i peněžní vydírání ze strany otce = 58 
( 17.2.2022 8:21:51 Petr = syn 19 )

 Požádám o radu. Otec poslední dva týdny mi často psychicky i finančně vidírá . Prý že od té doby co pro mě přijel že mu dlužím údajně 100 000 ,- Kč. Poslední týden mě každý den vyřvává ve stylu já mám dvě vysoké školy a ty nemáš nic tak mi budeš poslouchat a budeš prvně dělat to co ti řeknu a pak se třeba po*er. Do toho teď řeším věc aby mi matka platila alimenty a tátovo slova" ten čas mi zaplatíš to ti přidám." A nevím co mám dělat dále takhle už jsem kvůli nervům pokazil autoškolu. A dvakrát když mi vyřval a i peněžně vydíral mám nahráno. Poraďte prosím.

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89296

dotaz 
( 16.4.2020 13:51:51 mer )

 Dobrý den mám dceru 5,5let dcera je rozmazlená chápu naše chyba spousty hraček,telefon,tablet atd... dceru milujeme s manželem nadevšecko jako každé rodiče je vytoužená... ale dcera je poslední dobou nervozní,vzteklá a neposlušná...nevíme si rady na zadek dostane,má ruzné zákazy ale nic nepomáhá....

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

89258

lže a krade 
( 18.6.2018 14:34:09 Jana - zoufá )

 Dcera (nyní necelých 12 let) krade a lže téměř denně. Vím, že v tomhle věku je to víceméně vývoj, ale ona to tak má od malička. Někdy od 2 let naprosto promyšleně kradla třeba u kamarádek drobnosti, pašovala v ponožkách nebo spodkách atd... takhle se to s ní táhne celé ty roky. Většinou jde o drobnosti, ale je to naprosto neovladatelná potřeba a pak následné lhaní a zapírání. I když sama uznává, že jí nikdo hlavu za to nikdy neutrhl a nemá se čeho bát, stejně zapírá do krve. Samozřejmě vždy dostane vynadáno, snažíme se jí vysvětlovat co je na tom špatně a proč, když jde o velký prohřešek, má třeba nějaký zákaz. Mám ale pocit, že je vše ještě horší. Teď se u mojí mámy ztratil velký obnos peněz, který měla schovaný doma jako rezervu a nemám ani šanci to z ní dostat. Nevím co s ní dělat. Jak poznat, jestli je to ještě normální nebo je potřeba to řešit s odborníkem? Jak na to správně reagovat? Co jí k tomu může vést? Děkuji J.

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

Nezodpovězené dotazy

(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.