Hnětynky - aneb posvícenská dobrota z Prácheňska

Máslo a vejce vyndáme z ledničky cca 1 - 2 hodiny předem, aby měly pokojovou teplotu. Rozměklé máslo utřeme s cukrem do pěny a postupně přidáváme žloutky. Poté vmícháme rum, vanilkový cukr a citronovou kůrou. Nakonec opatrně přidáme z bílků ušlehaný sníh a mouku, smíchanou s prdopečem.
Kulaté formičky na hnětynky (u nás prodávané jako formičky na pizzu) vymažeme máslem či olejem a vysypeme hrubou moukou. Lžící do nich opatrně dáme těsto - tak do 1 cm výšky. Při pečení se těsto rozteče a trochu vyskočí, peče se v troubě předehřáté na cca 150°C asi půl hodiny. Z uvedeného množství jsem udělala 12 kousků o průměru 12 cm.

Bylo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, který oslavoval ukončení polních prací v období, kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba. Slavnost se v Čechách nazývala posvícení a na Moravě hody. Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na "neděli po svátku svatého Havla". Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody" nebo také "havelské posvícení“, ale mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.
Na prácheňsku dávala děvčata chlapcům vyparáděné hnětynky o posvícení v hospodě za to, že s nimi hoši celý rok tancovali....
Hnětynky jsou dvojího druhu: tradiční lité, na které měly hospodyně speciální formičky a nebo vykrajované z lineckého těsta