| maja3maja | 
 |
(1.6.2010 23:17:43)
Chci se zeptat, zda to tak některá doma máte. My zatím bydlíme samostatně, ale výhledově se chystáme udělat vestavbu nebo přístavbu a k našim se přestěhovat. Důvodů je vícero, to nechci rozebírat, ale problém který mám, je z nadpisu asi jasný. My (často obtížně- stále se učíme) jedeme RaR, a rodiče jsou typicky autoritativní styl. Starého psa novým kouskům nenaučíš...i když mamka se snaží a párkrát jsem od ní už slyšela svou efektivní formulaci, ale co naplat, těch neefektivních je přemnoho. A náš prvorozený 3,5 letý není jednoduchý. Ale které prvorozené dítě je, že. Zdá se mi, že vždy, když u našich strávíme týden, navíc bez manžela, tzn.se mu babička věnuje hodně,neb já se zase hodně věnuji malé, je synek pak jak ze řetězu utržený na soft RaR komunikaci nereaguje téměř vůbec, jen na drsné pokyny, rozkazy, hrozby atd. Trvá nám pak více jak týden, než se zase jakž takž dá do kupy a trochu začne fungovat svobodně respektován a respektujíc. Takže bydlíte někdo s prarodiči pod jednou střechou a jak vám jde RaR výchova?
|
| DENISA |
|
(1.6.2010 23:29:56)
Ja vychovavam srdcem a pocity, ne podle nejake prirucky, ktera je prave inn. Kazdopadne bych ale na vasem miste HODNE zvazila pristavbu k domu vasich. Za prve nevim jestli by tam byl, krome uspory za pozemek, nejaky vyrazny financni efekt (a mejte na pameti, ze dva domy se daji prodat daleko lepe, nez dvougeneracni slepenec). Ale hlavne mejte na pameti to, ze vztahy se muzou kdykoliv zhorsit, ba vyhrotit, ze si tim muzete zadelat na velke problemy. Kor, kdyz uz nejake naznaky neschod jsou, kor v tak dulezite oblasti jako je vychova deti. Pisu z vlastni zkusenosti, protoze nasi si timto zpusobem doslova zkazili zivot (a taky se jim to zdalo nejdriv taaaak vyhodne).
|
| Alisee+2 | 
|
(1.6.2010 23:47:57)
Souhlasím s Denisou. Pokud k tomu nemáte opravdu hodně pádné důvody, určitě bych do toho nešla. Pokud půjdete (musíte), počítej s tím, že rodiče se určitě nezmění a to co ti vadí po návratu od nich ti bude vadit pořád, a dokonce to bude ještě horší, asi se přidají neschody a rozpory i mezi vámi.
Opravdu hoooodně důkladně bych to zvážila 
|
| Kia | •
|
(2.6.2010 0:14:10)
Tak napřed mě zarazilo výchova podle RaR - zřejmě respektovat a být respektován - zajímavé, že někdo jede podle knihy - podle mě na každé dítě platí něco jiného a je třeba vychovávat podle sebe a toho jak to cítíš....
S prarodiči bych bydlet nechtěla - to jen v krajní situaci, pokud to není nutné tak ne..........
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(2.6.2010 0:49:21)
Nevadilo by mi až tak moc to, jaký způsob výchovy používají rodiče, a asi ani to nebude až takový problém, když se nad tím zamyslíš.
Víc vadí rozdílné požadavky. Určitě je problém po společně stráveném týdnu spíš v tom, že prarodiče dovolí mnohem víc než rodiče a dítě si musí uvědomit, že už je zase doma, kde se poslouchá, nemlsá přd jídlem, čistí zuby a uklízí hračky...
Jinak já si myslím, že je úplně jedno, jaká označení člověk použije pro způsob, kterým vychovává (jak se o tom dá vůbec mluvit? přece reaguju na to konkrétní dítě, na konkrétmní situaci a nemám manuál pro sestavení šicího stroje).
Pokoud se s prarodiči dá domlouvat, zkus jim vysvětlit, že se ti nelíbí křičet na dítěnebo ho plácnout, ale používáš jiné metody. Ale stejně si myslím, že babička (pokud už teda podpoří jakoukoliv tvou výchovnou snahu a nebude dělat pravý opak - a to bez rodílu označení způsobu výchovy, prostě některý babičky si myslí, že mají rozmazlovat a neberou ohledy) v okamžiku, kdy bude po dítěti chtít uklidit hračky zavolá "ukliď to a pojď jíst!" než aby se snažila o "myslím si, že by bylo vhodné uklidit hračky, dávám jídlo na stůl"
Na formu kašli, dítě půjde do školkya tam bude stejně pod dozorem učitelek, který RaR buď neznají ,enbo z doskechu a pro kolektiv 25 dětí ji určitě nebudou používat. Tak malý aspoň bude mít trochu praxe od prarodičů. Jiný způsob opravdu nevadí, ani nepodrývá autoritu rodiče, vadí a podrývají rozdílný požadavky a případný "mamince to neřekneme" (zase platí to, že pokud je to babička rozmazlovací jednou za měsíc, nevadí to, pokud je to babička vychovávající denně, nejde to)
|
| remus | 
|
(2.6.2010 9:29:59)
pěkně jsi to vystihla
|
|
|
| Lída+2 | 
|
(2.6.2010 5:17:16)
Já když jsem byla malá jsem bydlela v domně s vlastím patrem....pro nás 4. NAši se v mích 13letech odstěhovali. Myslím, že se jim oddechlo....moje babička naše neustále sekýrovala.....muselo se makat na pozemkách a jet na výlet nebo do bazénu nešlo....barák a pole bylo jediný co je zajímalo...jakmile jsem chodila do školy musela jsem okopávat záhony ....a do mích 9let žila ještě prababička....a ta komandovala všechny.....já bych tohle co píšeš prostě dětem neudělala...jet na návštěvu Ok,ale po týdnu dom....
Třeaba moje mamka se na prababičku zlobila, že segru podporovala v nejedení ve školce a podobně....
|
| Ecim | 
|
(2.6.2010 7:49:31)
"já bych tohle co píšeš prostě dětem neudělala...jet na návštěvu Ok,ale po týdnu dom...."
Souhlasím se všemi, kteří důrazně nedoporučují bydlení s prarodiči. Já mám vztahy s maminkou skvělé a s manželovými rodiči velmi dobré a stejně bych s nikým z nich nechtěla bydlet, protože cítím, že bychom si pak všichni lezli na nervy. Na návštěvu tam jedeme rádi, ale pak se dřív nebo později začneme těšit domů. Neudělala bych to nikomu - dětem, manželovi, sobě ani prarodičům.
|
| Krevetka | 
|
(2.6.2010 12:59:10)
Majo, to je o Vašich pocitech, zda to bude k bydlení v klidu, nebo ne...Já teda za sebe...Jsem samoživitelka, po rozchodu s přítelem jsem se s dvouletým synem nastěhovala do domu k prarodičům, na ubytovnu jsem nechtěla ani náhodou a na byt nebyly a ani nejsou peníze. Bydlíme tu stále, ale mezitím se sem přistěhoval můj otec a od té doby máme peklo. Všechny nás tady psychicky terorizuje, chová se, jako by mu tady všechno patřilo, přitom mu nepatří nic, protože všechny peníze prohraje v bednách. Kdybyste věděly, kolik sprostých nadávek denně dostanu. Byla jsem dlouhodobě němocná, mám teď ČID, takže opět z těch peněz si nemůžu dovolit pronájem. Ale takhle ho asi brzo zabiju. Dělá mi naschvály, otevírá dveře v koupelně, když se chceme jít koupat, bere mi jídlo, ovoce, někdy i peníze, je sprostej na babičku, na syna, prostě jsem z toho na dně a až jednou vypadnu do malilinkatého bytečku, kde budu mít metr kuchyňské linky a vlastní sprchu, budu nejšťastnější člověk. Tenhle dům má být jednou můj, zvažovala jsem přístavbu, ale dokud tady bude otec, nikdy...fakt bych ho musela zabít a on mi za to nestojí. Ještě bych dodala, že s prarodiči žádné velké problémy nejsou, někdy se rozcházíme v názorech, ale kolikrát se třeba ani nevidíme a je to v pohodě, kdykoliv mi dohlídnou na syna, já jim zase uvařím...ale stejně by mladým bylo asi lépe o samotě...těžko soudit. Omlouvám se, že jsem to tady zahltila svým příběhem, Vám přeji, ať už se rozhodnete jakkoliv, ať se Vám bydlí dobře
|
|
|
|
| huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(2.6.2010 6:45:12)
bydlet s prarodici je nesmysl. Jen prevelice malo lidi si to pochvaluje. Rozhodne to nedelejte. A to ne jen kvuli vychove ale kvuli uplne vsemu, znicite si vztahy s prarodicema jako mnoho ostatnich.
Dalsi vec ale je nemene zasadni. NEUC BABICKU JAK SE MA CHOVAT KE SVEMU VNOUCETI. Me toto pochopeni stalo spoustu let. Akorat tim totalne znicis vztahy s rparodicema. Diteti je to nakonec uplne sumak, hbite se prizpusobi jak se ma chovat tam ci onam. Stejne ti pujde do skolky a skoly a zacne se chovat jiz brzy tak, ze nebudes verit vlastnim ocim a cim dal vic si nebudes vedet rady....No - ted tomu nejspis neuveris. Iluze, ze dokazeme vychovat nase deti lepe nez nase rodice je velmi silna 
Dite davej babicce samotne, ty tam nebud, oni si to uzijou mnohem vic a ty rozhodne nepatrej po tom co se tam delo.
On totiz problem neni to, ze babi jede neco jineho, problem je v tom, ze ty chces aby se chovala jinak a podle tebe (ty vis co je spravne, ona ne). Pripadne opacne babi muze chtit aby ses chovala jinak. Oboje je cesta do pekel spoelcneho zvtahu a klidu v rodine..
|
|
| Ikonie | 
|
(2.6.2010 7:17:09)
Majo-já s rodiči bydlím...z toho důvodu jsme začali stavět. I když máte úplně skvělé vztahy, není to žádný med. Každý má jiné názory a domluvit se někdy nejde. Matka je vůdce a rozený generál. Pokud není po jejím, nebaví se s námi týden a podobně. Všechno musí vědět, do všeho musí být zainteresovaná 
je fakt, že nám i dost pomáhá (odvede mladšího do školky, nebo kluky hlídá, když jsem musela do práce), ale někdy je to na úkor šílených nervů.
Na rovinu-každý by měl bydlet sám. Asi jsem ti moc nepomohla, ale to je můj názor, který mám už přes 10let.
|
| Jitka | •
|
(2.6.2010 7:31:34)
Také bydlíme v domě s mými rodiči, mám je moc ráda a vycházíme spolu dobře, máme úplně oddělené byty, ale raději bychom si časem pořídili vlastní bydlení. I když spolu vycházíme moc dobře, tak se také ve všem neschodnem, hlavně ve výchově dětí. Rozdílné generace, rozdílné názory na výchovu. Syn 4 roky je pak často nezvladatelný, když jsem s ním sama tak je hodný, ale když je chvíli u prarodičů, nastupuje zvýšený hlas a někdy i to plácnutí. Myslím, že na výchovu RaR nebo jak se to píše, můžeš zapomenout (no možná i tím lépe pro dítě). Bohatě stačí víkendové návštěvy prarodičů a pak zas pěkně do svého.
|
| czechchic | 
|
(2.6.2010 7:34:08)
holky co je to ten RaR????
|
| Babsi+2 | 
|
(2.6.2010 9:06:51)
Ty seš ale OUT!!! (stejně jako já  ). Výchova dítěte spočívá v tom přečíst si knihu, začít jí věřit více než vlastnímu rozumu a citu; řídit se přesně podle ní.
Hlavně musíš respektovat dítě (tzn. žádné plácance přes ruku nebo řvaní, hezky pomaloučku vysvětlit přirozené důsledky), ale očividně, dle prvního příspěvku do diskuze, nemusíš respektovat své rodiče a lidi, pod jejichž střechou bydlíš.
|
| Žžena |
|
(2.6.2010 9:20:38)
Babsi,
a co když RaR výchova je přesně podle mého rozumu a citu?
Myslíš že respektovat a vychovávat podle rozumu a citu se vylučuje?
Nebo podle rozumu a citu je jen bití, nadávání či vyhrožování?
|
| Ecim |
|
(2.6.2010 9:22:56)
O RaR jsem nikdy nečetla, ale podle toho, jak si ji představuji, mám pocit, že tuto metodu podvědomě dodržuji.
|
|
| myš | •
|
(2.6.2010 12:15:02)
Žžena
Očividně je podle některých tady výchova dle "rozumu a citu" ve stylu hlavně nic nečíst, pokračovat ve výchovném stylu rodičů a většiny a musíš "dávat občas na prdel" jinak jseš out a dítě ti přeroste přes hlavu atd.
Jsou to jen předsudky, lidi o tom skoro nic nevědí a pletou si to s volnou výchovou. A asi málokdo vychovává otrocky podle knihy, ono to vlastně ani nejde.
Knížka mě taky oslovila a i kdybych ji nečetla, tak bych v podobném duchu i vychovávala, protože mi tak velí rozum a cit 
|
|
|
|
|
|
|
| czechchic |
|
(2.6.2010 7:32:36)
Majo, ja bych NIKDY s prarodici bydlet nemohla, at uz je miluju vice nebo mene! Tu metodu RaR neznam, ale rekla bych, ze to pujde tak trochu v nivec, az syn zacne chodit do skolky nebo do skoly. Pak bude vychova ucitelek pro nej tak trochu zmatena.
Prarodicum bych rekla, ze bych si prala, aby dodrzovali tvoje zasady vychovy, jestlize na nich trvas.
Ja jsem take musela udelat hranice babicce a dedovi, jelikoz by male dovolili vsechno- oni nejdriv z toho nadseni nebyli, ale je to moje dite, takze rozhoduju JEN ja.
|
|
| Aneka_ | 
|
(2.6.2010 7:35:57)
Přesto, že se nezabývám žádnou knižní výchovou, vychovávám citem a rozumem, takže nevím, jak dalece to bude odpověď pro tebe, nicméně bydlíme podobně a hned před přístavbou jsme si dali pravidla a hlavně udělali jsme vše tak, že jsme na sobě ZCELA nezávislí. A hlavně - já nežádám nic od nich a respektuji jejich požadavky a soukromí a naopak, oni nežádají nic od nás a respektují požadavky naše. Funguje to výborně mnoho let.
S tím je ale spojeno i to, že dítě nepobíhá mezi našim bytem a bytem prarodičů, nechodí tam jako domů - zkrátka my si žijeme a oni si žijí a není nijaký bod(třeba to dítě trávící hodiny u babičky) který by naše životy protínal-jestli mi rozumíš.
Takže dá se vše, jen chtít a dodržovat.
|
| Aneka_ |
|
(2.6.2010 7:38:40)
Stává se třeba, že prarodiče vnučku nevidí i několik dní. Neplatí automatické hlídání a pod, zkrátka, chováme se jako "cizí" lidé a klape to.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(2.6.2010 16:21:21)
Aneko, přesně tak to máme my. Pod jednou střčechou, ale dva samostatný byty, společný je vchod, ale z něj se jde do oddělených bytů. Jako v paneláku.
Nespolíhám se na hlídání, naopak pomoc radši odmítám, prootže každá minuta pomoci znamená den snahy o organizování naší domácnosti :))
když je potřeba, tak využiju možnosti, ale určitě naši něhlídají tak často jako bráchům, kteří bydlí hodinu a půl cesty daleko, takže když potřebuju já jednou za týden nebo dva pohlídat na dvě hodiny (když jdu třeba k doktorovi, opravdu jen v přípaech, kdy to je lepší pro děti a ne jenom pro mě), tak je to určitě míň pomoci než když babička jede k bráchům - ráno tam, celý den hlídá, pomáhá se vším, třweba i uvaří a vrátí se domů pozdě večer, klidně několikrát za týden
ale bydlíme pořád samostatně, návštěva jo, trvalý soužití v žádným případě ne. A funguje to tak docela dost dobře.
nebylo to tak ale vždycky, napřed jsme museli udělat stavební úpravy domu (který nás stály dost peněz)
i tak bych občas naše poslala na Mars, ale to oni mě určitě taky :))
|
| maja3maja |
|
(3.6.2010 11:15:10)
Všem diskutujícím děkuji za reakce. Zvláště těm, které s prarodiči bydlí a respektující výchovu praktikují. Zde by mě ještě zajímalo, jakým způsobem zamezíte dítěti, aby nešlo k prarodičům, kdy si zamane. Tedy myslím bez zamykání dveří a pod. Obávám se, že syn by tam běhal stále. Např.u tv by tam mohl sedět celý den,protože děda se také celý den dívá na tv. A když se zlobím a ženu ho ven z obýváku, zlobí se děda(táta) na mě, proč ho tam nenechám, že tam nic špatného není, jen zprávy http://www.rodina.cz/g/s/12.gif a pak už hned (za půl hodiny) bude přece večerníček ... http://www.rodina.cz/g/s/16.gif
Jak někdo psal, tak já tam nenechávám dítě bez nás, jsem tam celý týden s dětmi (bez manžela, který je v Praze v práci), ale když malou kojím, uspávám atd. je starší s babičkou a hlavně tehdy naslouchám http://www.rodina.cz/g/s/26.gif tý hrozný komunikaci a nerespektujícímu jednání. Jinak moje mamka je fajn jako kamarádka, jak jste tu uváděli horory s prarodiči, tak to nemáme, ale přesto nechci, aby mé děti vychovávala s dědou svými despektujícími metodami, resp. ničili mé výchovné snahy. Navíc syn se respektujícímu jednání také učí, takže pokud mi ho mamka během týdne převálcuje klasickým autoritativním způsobem, co zbude ...
Uvádělo se zde, že syn přijde do školky, školy, kde se s ním resp. bavit nebudou... Proto jsem mu vybrala jednu malou montessorku, kde resp. způsob celkem jedou a na ni navazuje i škola ve stejném duchu. Ale myslím si, že nejdůležitější je především, s jakým přístupem se setká doma a hlavně v raném věku...
Pro kritiky respektující metody, kterou nikdy nepraktikovali a knihy, kterou nikdy nečetli: Kdybych neznala RaR a chovala se, jak cítím, tak bych svého milovaného syna třískala od rána do večera anebo mu v jednom kuse nadávala. Jsme s manželem oba totiž dost výbušní a psychicky labilní (pozůstatek výchovy našich rodičů  ). Jsem tedy ráda, že metodu RaR oba s manželem známe a snažíme se praktikovat. Věříme, že je fakt dobrá a díky ní mají naše děti šanci na lepší psychiku, než máme my. Respektovat sebe, manžela, děti a dokonce nerespektující rodiče či další lidi, je pro mě tedy hodně těžké, takže doporučuji všem kritikům nejprve vyzkoušet a pak teprve přejít ke kritice...
A na závěr tedy asi zmíním ty důvody stěhování. Jde o důvody racionální i emocionální. Bydlíme v Praze v najatém bytě, za který platíme více jak polovinou manželova nevelkého příjmu, což není udržitelné věčně. Nyní v rámci krize manželovi plat ještě snížili a už jedeme skutečně jen na nákupu potravin a na nic jiného nám nezbývá. Na vlastní byt či dům tedy nemáme. Navíc oboje prarodiče máme na druhých koncích republiky a je náročné jezdit často tak daleko na návštěvu.A když potřebujeme pohlídat, je to ještě náročnější. Navíc nemám žádné sourozence, kteří by mi záviděli ani pomáhali a tak se jednou budu muset o rodiče sama postarat, tzn. bylo by dobré bydlet blízko. A také dům bude jednou můj a tak mi připadá nesmyslné, stavět si úplně jiný někde nedaleko. Navíc v naší vsi nejsou volné stavební parcely. Jo a ty emocionální důvody: ani jeden z nás není Pražák a tak zde zůstat nechceme, já bych se ráda vrátila přímo do rodné vesnice a manžel není proti, dá se říci, že s mými rodiči vychází možná ještě lépe než já . Ale po těch všech radách ohledně nepříjemností se vzájemným bydlením o tom asi ještě pouvažuji. Je fakt, že po týdnu u našich, kde máme jeden pokoj, se strašně ráda vracím do klidu své domácnosti...
|
| maja3maja |
|
(3.6.2010 11:19:37)
Omlouvám se, ještě raz...
Všem diskutujícím děkuji za reakce. Zvláště těm, které s prarodiči bydlí a respektující výchovu praktikují. Zde by mě ještě zajímalo, jakým způsobem zamezíte dítěti, aby nešlo k prarodičům, kdy si zamane. Tedy myslím bez zamykání dveří a pod. Obávám se, že syn by tam běhal stále. Např.u tv by tam mohl sedět celý den,protože děda se také celý den dívá na tv. A když se zlobím a ženu ho ven z obýváku, zlobí se děda(táta) na mě, proč ho tam nenechám, že tam nic špatného není, jen zprávy  a pak už hned (za půl hodiny) bude přece večerníček ... 
Jak někdo psal, tak já tam nenechávám dítě bez nás, jsem tam celý týden s dětmi (bez manžela, který je v Praze v práci), ale když malou kojím, uspávám atd. je starší s babičkou a hlavně tehdy naslouchám  tý hrozný komunikaci a nerespektujícímu jednání. Jinak moje mamka je fajn jako kamarádka, jak jste tu uváděli horory s prarodiči, tak to nemáme, ale přesto nechci, aby mé děti vychovávala s dědou svými despektujícími metodami, resp. ničili mé výchovné snahy. Navíc syn se respektujícímu jednání také učí, takže pokud mi ho mamka během týdne převálcuje klasickým autoritativním způsobem, co zbude ...
Uvádělo se zde, že syn přijde do školky, školy, kde se s ním resp. bavit nebudou... Proto jsem mu vybrala jednu malou montessorku, kde resp. způsob celkem jedou a na ni navazuje i škola ve stejném duchu. Ale myslím si, že nejdůležitější je především, s jakým přístupem se setká doma a hlavně v raném věku...
Pro kritiky respektující metody, kterou nikdy nepraktikovali a knihy, kterou nikdy nečetli: Kdybych neznala RaR a chovala se, jak cítím, tak bych svého milovaného syna třískala od rána do večera anebo mu v jednom kuse nadávala. Jsme s manželem oba totiž dost výbušní a psychicky labilní (pozůstatek výchovy našich rodičů ). Jsem tedy ráda, že metodu RaR oba s manželem známe a snažíme se praktikovat. Věříme, že je fakt dobrá a díky ní mají naše děti šanci na lepší psychiku, než máme my. Respektovat sebe, manžela, děti a dokonce nerespektující rodiče či další lidi, je pro mě tedy hodně těžké, takže doporučuji všem kritikům nejprve vyzkoušet a pak teprve přejít ke kritice...
A na závěr tedy asi zmíním ty důvody stěhování. Jde o důvody racionální i emocionální. Bydlíme v Praze v najatém bytě, za který platíme více jak polovinou manželova nevelkého příjmu, což není udržitelné věčně. Nyní v rámci krize manželovi plat ještě snížili a už jedeme skutečně jen na nákupu potravin a na nic jiného nám nezbývá. Na vlastní byt či dům tedy nemáme. Navíc oboje prarodiče máme na druhých koncích republiky a je náročné jezdit často tak daleko na návštěvu.A když potřebujeme pohlídat, je to ještě náročnější. Navíc nemám žádné sourozence, kteří by mi záviděli ani pomáhali a tak se jednou budu muset o rodiče sama postarat, tzn. bylo by dobré bydlet blízko. A také dům bude jednou můj a tak mi připadá nesmyslné, stavět si úplně jiný někde nedaleko. Navíc v naší vsi nejsou volné stavební parcely. Jo a ty emocionální důvody: ani jeden z nás není Pražák a tak zde zůstat nechceme, já bych se ráda vrátila přímo do rodné vesnice a manžel není proti, dá se říci, že s mými rodiči vychází možná ještě lépe než já . Ale po těch všech radách ohledně nepříjemností se vzájemným bydlením o tom asi ještě pouvažuji. Je fakt, že po týdnu u našich, kde máme jeden pokoj, se strašně ráda vracím do klidu své domácnosti...
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(3.6.2010 14:59:59)
Majo, souhlasím a chci tě podpořit. Respektující přístup k dětem, k sobě, k druhým taky praktikuju a s hodně dobrými výsledky. A taky je to pro mě někdy těžký, ani ne tak k dětem, jako spíš k některým dospělým. Přeji dobré rozhodnutí s bydlením.
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.6.2010 15:30:01)
majo., odpovím, aspoň na něco určitě
jak zařídit, aby dítě neběhalo k prarodičům? no přece zakázat mu to. Můj syn to pochopli v 2,5 letech, tvůj je podle nicku o dost starší a můžeš respektovatjak chceš, tady si rozmysli, co je pro tebe důležitější. Já jsem synovi napřed zakázala, ale taky hned vysvětlila, že je můj chlapeček a my bydlíme tady, dole bydlí babička s dědou. On že je náš, bydlí proto tady.Takže když se s ním chci pomazlit nebo mu něco říct, tak pro něj nšbudu chodit dolů. Když bude chtít jít dolů, tak jen se mnou, když na to já budu mít čas, a když bude moc chtít jindy, tak se přesně domluvíme, že tam půjde třeba když začnu uspávat malýho, ale až ťuknu na topení, přijde. A to hned, protože jinak ho tam příětě nepustím. To stejný jsem řekla babičce a dědovi a oni věděli, že to myslím vážně, takže pomáhali dodržovat pravidla. Ve vlastním zájmu. Tu důslednost musíš totiž praktikovat nejen na synovi, ale i na nich, aspoň nějakou dobu. Protože oni mají pořád tendenci vidět tě jako malou holku a ne rodiče.
k té výchově - fakt si myslíš, že tak uškodí mít zkušenostis jiným způsobem výchovy? tady je babičky a dědy, ať používají svoje metody (pokud neubližují) a tady je naše a tady se dodržují naše a htovo. To bys ho nemohla pustit nikam, ani třeba ke kamarádovi, jehož rodiče nepraktikují RaR, protože co kdyby náhodou jeho maminka děti okřikla
Tvé výchovné snahy nepokazí jejich jiný způsob, ale jejich nedodržování pravidel, neboli to, že mu dovolí to, co ty nechceš a co doma nesmí
neříkám, že bys měla syna mlátit nebo na něj řvát. Ael jestli se ty i tvj manel přetvařujete a místo obyčejnýho lidskýho vybuchnutí pečlivě používáte způsoby RaR a jste v hraným klidu, dítěti není dobře, protože cítí vaše pocity, ale nevidí tu správnou reakci k nim, dost ho tím matete a bude se mu víc líbit průhledný a jasně čitelný způsob babičky, která se naštve a kakřičí nebo plácne. Děti nechtějí žít s robotem, který je dokonalý.
Nemyslím si, že bys ho mlátila nebo křičela, ale možná bys byla přiroenější a to by bylo určitě lepší.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.6.2010 15:32:05)
až se stydím, kolik tam mám překlepů :(
|
|
| maja3maja |
|
(3.6.2010 21:00:06)
Yuki, díky za první odstavec. Rozhodně inspirativní. Ten poslední mě pobavil. Do toho máme s manželem daleko. Místo vybuchnutí suše a klidně mluvím... To bych si přála, aby se mi občas dařilo. Psala jsem, že se respektující styl stále učíme, neb nás jako děti nikdy nikdo moc nerespektoval a že nám to stále moc nejde. Ale myslím, že RaR ani o přetvařování není. Spíš o tom, že svůj hněv, vztek apod. projevíš kultivovaným způsobem. Třeba zvýšeným hlasem, bouchnutím do stolu namísto bouchnutí do dítěte či obviňování ho ze všeho, výčitek, výhrůžek apod. Zrovna s mou mamkou ses netrefila. Ta na nějaké synovo zlobení reaguje dlouho smíchem a srandičkama a pak už nezvládne a začne křičet, vyčítat, vyhrožovat, vyčítat, vyhrožovat ev. plácne. A co se týká maminek kamarádů... myslím, že to vůbec nevadí poznat, že jinde to funguje jinak, ale u kamaráda bude chvíli, ale u prarodičů je nyní třeba týden a pokud bychom s nimi bydleli tak denně.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.6.2010 21:10:32)
no počkej, ale vy přece nebudete bydlet s nima, budete mít vlastní byt v jednom domě, ne? v tom případě když zlobí babičku, okamžitě patří domů. a taky časově omezit ty návštěvy, když tam bude půl hodiny za den, tak nemá čas zlobit. On je velký rozdíl přecei v tom, jestli jste tam týden na návštvě, nebo tam bydlíte.
Oni mají někdy totiž rodiče i prarodiče pocit, že bydlet v jednom domě =bydlet spolu. Ale to je velký omyl, to snamená jenom bydlet v jednom domě a mít možnost být si nablízku, ale ne to, že dítě jde ze školkkjy přímo k babičce, tam si dá večeři a domů jde jenom spát, jestli vůbec . Tím by skončily dobrý vztahy mez irodiči a dětmi. bohužel znám pár takových, co tak opravdu dopadli nebo k tomu směřují.
My jsme vydrželi do narození mladšího. Pak už to nešlo, nemohla jsem běhat jenom za starším, muselo se to upravit jinak.
Takže pocitvě dodržovt domluvený věci, nezneužívat toho, že má člověk možnost mít klid a "zbavit" se dětí. Pak neposlouchají nikoho a babičky mají (nejen) pocit, že mladým řídí život ony. Mladý to štve, ale je pro ně jednodušší a pohodlnější to tak nechat a jenom nadávají. ale nic neřeší.
Touto fází jsme si taky prošli, trvla asi 2 měsíce, a když jsem zjistila, že mi syn chodí domů jenom spát, a s mladším bráškou se ani nevidí se mnou taky ne, tak jsem to rázně ukončila, a bez výjimek.
Našiu se urazili, nemluvili se mnou asi 3 měsíce (při společným bydlení tenkrát ještě ne v úplně samostatných bytech to bylo opravdu super), ale od té doby máme docela klid.
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(3.6.2010 21:16:08)
RaR ti povahu nezmění, z cholerika neudělá flegmatika, to opravdu ne. Možná ti pomůže se ovládnout, ale pokud je to moc, pak je to přetvářka a to dobrý není.
Neboj se, že bys ho zmydlila nebo něco jinýho z toho, co píšeš, máš dost rozumu na to, a citu jistě taky, abys jednala normálně.
a baička ať místo rozčilování pošle syna k tobě, ty máš řešit problémy, když jsi blízko.
Já říkám, že když jsem doma, tak jsou všechny problémy k řešení pro mě, babička jim nemá co říkat, ajk se mají chovat a co mají dělat, když jsem am u toho já. A když zlobí, má mě zavolat (pochpitelně když nepomůže první upozornění na to, že dělají něco špatně). Když si na dvoře hrají a já jsem doma, a babička na ně vyběhne, že něco..., tak po nich chci, abyse mě přišli zeptat, jestli opravdu, protože se mi už párkrát stalo, že já jim něco dovolím (nebo zakážu) a babička naopak a vyžaduje to.
Když nejsem doma, tak ví, že mají poslechnout ji. V tom případě totiž nemůžu zasáhnout ani rozhodnout.
a ono nám to funguje :)
|
|
| Pawlla |
|
(4.6.2010 8:00:38)
Já mám z toho pocit a nejen z téhle diskuse,ale i z jiných ohledně RaR,že toto se snaží úzkostně dodržovat rodiče,kteří si nevěří ohledně trestání dětí.Často se argumentuje tím,že to začne jedním plácnutím a bude se to stupňovat.Já si myslím,že když rodič ví,ale opravdu ví,že neujede tak prostě dítě plácne a neřeší to.A může to být jen dvakrát za život ve vypjaté situaci.Taktéž když dítě přirozeně respektuju a zajímám se o něj,tak nepotřebuju slovíčkařit.Další skupina,která jede podle RaR jsou lidé,kteří nebyli spokojeni se svou vlastní výchovou,otázka je jestli to není další extrém.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.6.2010 13:37:34)
RaR používají všichni rozumně myslící rodiče, každý jinak,m protože každý je jiný. a každý dítě je jiný a každá situace je jiná, prostě se reaguje pružně.
ale ti, co to berou jako modlu, ti si nejsou jistí sami sebou a myslí si, že ta přetvářka je lepší, není, ale to jim djde až o hodně později
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.6.2010 13:39:53)
ještě dodám, že ti, co RaR používají, ji ani nemusí znát a vědět o její existenci. Někdo to třeba přečte ařekne si, že to vlastně děá, nebo že by mohl někdy reagovat trochu jinak, ale rozhodně to nebere jako jedinou možnost. Horší jsou ti, co odmítají přemýšlet a nepoužívaj vlastní cit ani rozum, jenom to, co vyčetli v knížce nebo se naučili při kurzech.
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(4.6.2010 14:41:41)
Yuki, prosím tě, kde se mluví o přetvářce a potlačování pocitů? Mluvíš zřejmě pouze o nějaké své domněnce...
Tahle diskuse s tématy pro všechny tady vedle pro mě už ztratila bohužel význam. Dříve sem chodili jen podobně naladění, dneska se tu pokaždé dočtu to samé, je to blbost, jedu podle selského rozumu, knížky jsou na nic, jste fanatici, v podobných obměnách to tu stále běží...
No nic, jdu.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.6.2010 15:39:11)
a je to od srdce, když pořád děláte všechno jen podle knížek?
ona je to každýho věc, jak vychovává, ale když se na seznamu nových diskusí objevil dotaz, tak jsem odpověděla a ani jsemse nedívala, kam ten dotaz patří. No a jak se zdá, nejsem toho názoru sama.
tak mi prosím řekni, jak by se podle RaR řešilo to, aby dítě nechodilo pryč jinak než tím, že mu tozakážeš, fakt by mě to hodně zajímalo
a co se používá, když ne důslednost
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(4.6.2010 22:44:28)
Yuki, chápu, že sem přispívá spousta lidí, co zahlídne dotaz vedle, přečte si první příspěvek nebo dva, něco ho k tomu napadne a píše. Já pamatuju ještě Rodinu, kdy diskuse vedle neběžely a každý chodil tam, kde ho to nejvíc zajímalo. To, že diskuse žije, jsi poznala jen podle "svítícího" názvu. Tak se tu scházeli jen lidé, které to zajímalo, knihu buď četli nebo si chtěli přečíst. A tak ty diskuse byly opravdu plodnější. Takže pochop, že mě to poněkud znechucuje pořád dokola číst, jaký to není fanatismus žit podle knížky apod, už sem víceméně ani nechodím.
Přitom já osobně jsem knihu četla a snad ještě se žádnou výchovnou jsem tak srdcem nesouzněla. ALe to neznamená, že se něčeho striktně držím, četla jsem toho víc, vybírám si to, co je mi blízké a co považuju za důležité, prostě mám svůj mix vycházející z hodnot, kterých se držím, z mé víry, z mého srdce a taky z toho, co jsem přečetla.
|
| Samarlu |
|
(5.6.2010 9:24:27)
Jojo, pro člověka, kterej o výchově přemejšlel, co a jak a kudy na to, to tu bejvalo lepší, ať knihu čet nebo ne, souhlasil nebo ne.
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(4.6.2010 16:56:22)
Stáňo,tobě vadí,že na diskusi chodí i lidé s jiným názorem?Ale to je právě diskuse.
|
|
|
| Nasuada |
|
(4.6.2010 21:24:39)
Pawlo, líbilo by se mi kdyby sem chodili lidé, kteří RaR ČETLI a mají jiný názor. To by pro mě bylo obohacení diskuze.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2010 21:34:08)
Žluťásku,Nasuado,pochopila jsem,nebudu už na tutu diskusi přispívat,je to podmíněno přečtením knihy.Celé mi to příjde zcestné,pokud píšu na diskusi o postižených dětech,taky mi nevadí,když napíšou svůj postřeh maminky zdravých dětí.A ještě taková drobnost,nikde jsem nenapsala,že je to nesmysl,jen jsem napsala co mě napadlo,když jsem četla příspěvky maminek,které RaR praktikují.
|
|
|
| Samarlu |
|
(4.6.2010 21:44:07)
Ta knížka není ani moc tlustá .
Akorát je ve většině knihoven furt půjčená a já jí teda musela vrátit před dočtením...
Jinak proč myslíte, že si to lidi půjčujou a čtou? Protože nemají rozum a cit? Ne, protože si nejsou jistí, že konají správně, protože je tam zaujme nějaká myšlenka, s kterou souzní (jako mně), nebo protože léty prověřené "škoda rány" nějak nefunguje (to se taky stalo mně).
Jinak mě rodiči bili minimálně (5x za celý můj život?) a přesto si myslím, že jejich výchova byla plná dost hustejch přešlapů.
|
|
|
|
|
|
|
| Nasuada |
|
(4.6.2010 21:51:38)
Pawlo, a teď by mě prosím zajímalo jaký je podle tebe rozdíl mezi zaslouženou fackou u dospělé ženy od manžela (viz tvá diskuze na Domácí násilí) a plácnutím na zadek (když rodič ví, že neujede) u dítěte. Připadá mi, že se zaslouženou fackou nesouhlasíš a přitom obhajuješ plácnutí na zadek. Mě to připadá jako to samé.
A ještě dovysvětlení, nevadí mi názor na výchovu i od těch co RaR nečetli, důležité jsou stejné životní hodnoty ale vadí mi když někdo kritizuje přímo knihu, kterou nečetl.
|
| Pawlla |
|
(4.6.2010 22:08:28)
Nasuado,teď nevím můžu tady psát nebo ne?Jelikož jsi mě oslovila tak asi jo.První rozdíl je pro mě už mezi fackou,po které zůstane modřina přes celou tvář.Druhý rozdíl vidím v tom,že ač se naše názory různí tak faktem je,že za dítě má odpovědnost rodič.Musí ho vychovat,musí ho chránit a to i před ním samým.Když jsem tady tuhle debatu sledovala,tak jsem měla pocit,že všichni děláme vpodstatě to samé.Vždyť i trest je přirozený důsledek.Jinak než se do mě pustíš,já jsem děti nikdy nebila,akorát si nemyslím,že plácnutí přes plínku je takový zločin.
|
| Nasuada |
|
(4.6.2010 22:22:34)
Pawlo, sledovala jsem tu diskuzi o "trestu" a "přirozeném následku". To jestli jde o trest nebo přirozený následek - mnohdy záleží na tom jestli někdo chce někoho potrestat. Bylo tu například zmíněno, že dítě rozbije okno a nepůjde do kina. Takže buď to opravdu nejde, protože se musí čekat na sklenář a navíc rodinný rozpočet je na tom špatně a pak je to přirozený důsledek rozbitého okna anebo si vymyslím, že jako už nemáme peníze na kino (ačkoliv je máme) a to už dělám s úmyslem potrestat.
Atoři knihy dávají otázku "jak jste se cítili/cítíte když vás někdo potrestal/trestá? Myslím, že je už jedno jestli žena dostane malou facku po které nemá modřinu, prostě jí dostala a v tom případě je snad jedno jestli plácnutí na zadech je velké nebo malé.
|
| Nasuada |
|
(4.6.2010 22:25:37)
A asi pokračování někdy jindy, já už nemůžu a musím jít spát, to je vidět i na tom projevu. Pokud máš zájem o další diskuzi může někdy hodit řeč na nějaké té neutrální diskuzi.
|
|
|
|
|
|
| Lucka, syn 3roky | •
|
(26.9.2010 9:40:48)
S prarodiči to není mnohdy jednoduché, i když se snaží pomáhat. Také s tím bojujeme, nastěstí však máme vlastní byt. Ten je 100km od našich, takže vím, jaké je to, být na všechno sama. A v budoucnu až naši "nebudou všechno zvádat sami", to asi nebude pro nás jednoduché, a raději nemyslím na to, jak to budeme řešit. Takže tvé důvody dost chápu. Ale já upřímně bych s rodiči žít nedokázala. Já se také nemůžu smířit s jejich výchovou :) a jsem ráda, že jsem objevila Respektovat a být respektován a nedokážu pochopit, proč se účastní diskuze lidé, kteří o tom nic nevědí a ještě to zhazujou. Bohužel s tím jsem se setkala často, že lidé nerespektují, že chceš komunikovat jinak a oni ví všechno líp (ví, že je to nahouby a pěkná blbost), i když knihu nečetli a ani se nezúčastnili semináře!
Náš syn je dost tvrdohlavý a takže komunikace nebyla a není jednoduchá. Navíc jsem jedna moje kamarádka dost křičí po dceři nesmíš a nedělej a dělej a mě vyděsilo, že by to mělo u nás takto vypadat a hledala jsem jak z toho ven a našla RaR.
Držím pěsti, také se snažíme komunikovat efektivně a vůbec to není jednoduché :)
|
|
|
| Aneka_ |
|
(4.6.2010 7:46:41)
Yuki- včera jsem měla napsaný poměrně dlouhý příspěvek na Máji dotaz.
A začínal přesně stejně.
Jak zabránit, aby šla dolů? No, normálně jí řeknu, že tam nepůjde! Ale vzhledem k následné reakci, jsem ráda, že jsem celý příspěvek v rámci zachování klidu, smazala. Podobnou reakci jsem očekávala
A dost - no souhlasím s tebou
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.6.2010 13:40:32)
Aneko, a já jsem si myslela, že si to tak myslím jenom já :)))
|
|
|
|
a rozčílení se, že JÁ jsme rodič a JÁ budu rozhodovat co jo a co ne... zafungovalo to! jo, někdy dostane malá pamlsek aniž bych chtěla (před jídlem, apod..) ale výrazně to ubylo a pochopili! víc mě vadí to, že mají tendenci, když holka začne kvůli ěnjakému zákazu vřeštět že jí to chtějí dovolit... ale i to se zlepšuje...
V její náručí
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
VědaFest 2024Praha 6 
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
VědaFest 2024
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)