| Anna Veselá |
 |
(14.7.2013 21:35:47)
Otázka jasná z nadpisu - 1,5 roční synek posledních pár dní dostává cca půl hodiny po usnutí záchvat řevu. Nic nepomáhá - nosit, chovat, houpat, podat hračku nebo láhev s pitím... Jenom ječí a ječí. Pak ho to přejde a spí pěkně až do rána (nebo se výše popsané opakuje nanejvýš ještě jednou za zbytek noci). Nejdřív jsem myslela, jestli mu není třeba špatně, není přejedený, něco ho nebolí, ale přes den je úplně v pohodě, i denní spánek má klidný. Můžou to být ty noční děsy, nebo mám hledat příčinu jinde (třeba v těch zdravotních obtížích atd.)? Díky a hezký večer 
|
| Dee Dee+2 kluci |
|
(14.7.2013 21:40:44)
Mně se to stávalo cca jednou za půl roku. No a jak se syn naučil mluvit, tak začal při tom "hýkat", že ho bolí nožičky. Měl zavřené oči a řval a řval a nešel jako by "vzbudit",ale on spíš nechtěl vnímat. Bolelo ho to a chtěl jen pomoct a ne se vybavovat.
Dr.řekla, že má občas růstové bolesti nožiček. Někdy pomohla masáž, někdy Nurofen.
Jinak to je jen naše zkušenost. U vás to klidně můžou být noční děsy.
|
| Anna Veselá |
|
(14.7.2013 21:55:32)
Dee, díky. Zrovna růstové bolesti by mě teda nenapadly. Možné je cokoli, ale nemyslím si že by tohle bylo zrovna ono... I když můžu se poptat u dr, až k ní půjdeme.
|
| Markéta s párkem | •
|
(15.7.2013 9:30:35)
Tak růstové problémy má syn.
Poznám to podle toho, že se začne v posteli převalovat, pořád s nohama hejbe, trvá to tak 10 minut a pak se probudí s brekem, že ho bolí nohy. Ovšem je už 5, takže to dokáže pojmenovat. Ale že jsou to ty nohy poznám právě podle toho, že s nima furt hýbe ještě než se probudí.
Já dávám paralen (nebo nurofen) a pak jemně masíruju. Nemyslím, že by ta masáž tu bolest odbourala, ale jde o to, že ten pocit masáže ji překryje, kluk pak znovu rychle usne a pak už je to dobré, protože zabere prášek na bolest.
|
|
|
|
| slon | •
|
(14.7.2013 21:53:29)
starší to mívá ještě velmi vyjímečně teď... může to být tak, že máš velmi vnímavé dítě, které když má den plný zážitků, akcí, nových podnětů, tak pak jak usne, tak to hlava zpracovává svým způsobem a hold někdy to nezvládá..... Osvědčilo se mi to, že jsem v první řadě syna vzbudila.... byl totiž vždy v takovém polospánku, polobdění.... po probuzení jsem s ním tak 15-20 minut mluvila, nebo jen ležela v posteli, prostě aby nabral svůj klid a usnul.....
|
| Anna Veselá |
|
(14.7.2013 21:57:31)
Jo, on je vnímavý až moc, a neskutečně akční... Nevím, může to být i změnou prostředí? Ve čtvrtek jsme přijeli k mým rodičům, první dvě noci ale spal krásně i přes tu změnu, začal s tím až včera (a předtím doma to tedy občas měl taky). Zrovna před chvílí tam zase fňukal, tak uvidíme jaká bude noc 
|
| slon | •
|
(14.7.2013 22:26:28)
tak to klidně může být i změnou prostředí.... asi se mu to všechno nabalilo .... Zkus ho vzbudit, dát mu třeba napít... prostě aby tě opravdu vnímal a pak s ním v klidu usnout..... Oni si to pak ráno vůbec nepamatují, že něco takového v noci měli.....
|
|
| remus | 
|
(14.7.2013 22:44:20)
To je určitě změnou prostředí, nám se přesně takhle budila 1,5 roční dcera v zimě na horách, u ní to začalo hned první noc, jak jsme pak po týdnu přijeli domů, tak okamžitě začala zase spát celou noc.
|
|
|
|
| KoproFka | 
|
(14.7.2013 22:09:06)
spirálo, může to být...
můj synek takhle v noci jako maličký taky plakával (tedy řval) a hlavně takhle v tomto věku plakal vždycky po denním spaní - 20min spal a pak 30min řval - hrůza a já nevěděla proč...
zpětně si říkám, že to byly nejpravděpodobněji ty děsy...
co se týče těch růstových bolestí, jak tu někdo psal - bývají spíše od cca 3 let...
a ta bolest se vyskytuje jen ve večerních a nočních hodinách, tak to poznáš - když se začne uvolňovat růstový hormon - to bych spíš řekla, že to nebude váš případ, když pak normálně usne a spí až do rána.
Můj synek růstové bolesti má od přesně 2let a 2 měsíců (diagnostikováno pediatričkou) - plakal, sahal si na holeně a naříkal "bolí, bolí" a pokud ho to chytne, tak byl schopen probrečet celou noc (vyzkoušeno - než jsme přišli na to, co to vlastně je). Růstové bolesti má doteď - bude mu 8 let.
Na to je pak dobré podat třeba Panadol atp.
|
|
| TaJ | 
|
(14.7.2013 22:44:13)
Ahoj, klidně to můžou být noční děsy, syn to míval nejvíc okolo 2.roku, to se to opakovalo i několikrát týdně a i 2x až 3x za noc, pak třeba zase byl pár dní klid...většinou to bylo po nějakých rušnějších zážitcích, třeba když jsme měli nějakou návštěvu a bylo to akčnější, nebo když jsme byli na nějaké dětské akci...když jsme měli hodně nabitý den na výletě...už jsem tenkrát myslela, že se půjdu někam poradit, ale pak to nějak přestalo samo... Ale bylo to přesně jak píšeš, najednou začal ze spaní ječet, on teda nebyl vůbec k probuzení, vnímal jen tak napůl, ječel, kopal kolem sebe, mlátil rukama...někdy mlátil i do nás...nepomáhalo rozsvítit, pustit televizi, otřít chladnou vodou...prostě nic...poprvé jsem byla dost vyděšená, ale pak jsem si zvykla...nejvíc pomáhalo nechat ho prostě být, dát ho na zem, třeba na deku, aby si neublížil a postupně to přešlo samo. Pak když se probral, tak jsem mu většinou udělala mlíko, vypil si ho, přitulil se ke mně a usnul, ale byl z toho pokaždé úplně vyčerpaný. Ráno byl v pohodě, o ničem nevěděl. Teď je mu 5 a mívá to po nějakých mimořádných situacích - třeba když měl nedávno při angíně 3 dny 40 horečky, které nešly srazit, tak pak následovaly dvě takovéhle noci, stejně tak v zimě, když byl na nosní mandli a měl narkózu, tak taky dvě noci a pak už všechno v pohodě... On je hodně citlivý, vnímavý, navíc má dysfázii, takže je celkově takový labilnější... Neboj se, to zase přejde, někde jsem i četla, že to můžou děti mít, když mají nějaké výraznější vývojové období a pak to zase ustane... Držím palce, aby to rychle přešlo, není to nic příjemného ani pro nás a asi ani pro ty prcky...
|
| TaJ |
|
(14.7.2013 22:46:36)
A ještě - většinou to trvalo tak 20 minut, ale párkrát jsme zažili i 40 minutový řev
|
|
|
| Evanek | 
|
(14.7.2013 23:15:30)
Taky jsme zažili, byly nám doporučené homeopatika Belladona 30 (i když to je běžnější na horečku) 2 kuličky před spaním - a světe div se, pomohlo to.
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(15.7.2013 9:27:25)
Znám, dcera měla tak jednou týdně, syn minimálně. Trvalo to cca do 3 let.
Ačkoliv byla jinak velmi komunikativní, tak tohle vysvětlit nedokázala. I když jsem ji vzbudila a ptala se jí, proč brečí a zkusila jsem napovídat ("Zdálo se ti něco ošklivého? O strašidle, o vlkovi?" apod.) nikdy nedokázala říct. Jen "Uááááá" "Já nevím." "Uááááááá".
Vyzkoušela jsem různé přístupy.
Jediné, co pomohlo, bylo probrat jí a přivést na jiné myšlenky.
Takže jsem jí začala něco povídat, třeba co budeme dělat druhý den a to tak, aby měla chuť se zapojit. Třeba jsem vyprávěla, že půjdeme na hřiště a rozmýšlela se, na které, že na X je tahle prolejzačka, ale na Y zas kolotoč, že tedy nevím, co by radši. A ona se chytla a řekla, co by radši. A tak jsme si o tom povídaly a už to bylo dobrý. A když už se uklidnila, tak si lehla a já jí něco povídala nebo zpívala, dokud znovu neusnula.
Taky bylo dobrý udělat v tom vyprávění nějakou legraci, jakože jsem se spletla. Třeba "... a já udělám večer palačinky s hořčicí. Totiž, co to povídám, chtěla jsem říct s křenem. totiž, já to ale motám, s houbama..." A ona se začla smát a opravovala mně, nebo si taky vymejšlela nesmysly a tím přišla na jiné myšlenky a uklidnila se.
|
| Markéta s párkem | •
|
(15.7.2013 9:32:52)
Jo a nejlepší bylo, že v takovéhle situaci mi sousedka bušila na zeď.
|
|
|
| Hilly. |
|
(15.7.2013 10:54:42)
A spí s váma v pokoji, nebo sám? Co takhle vzít si ho do postele?
|
|
| Sunnyna (holky 2006 a 2x2009) | 
|
(15.7.2013 12:14:00)
Naše starší dcerka to měla taky, ve stejnou dobu - od roka a půl zhruba do dvou let. Brečela, spíš křičela, nebyla k utišení, vypadalo to, že spí. A to spala s námi v posteli. Nepomáhalo vůbce nic, snažila jsem se jí probudit, ale i tak prostě brečela. Tak jsem jí objala, kolíbala, utěšovala a čekala, až to přejde. Je citlivější než dvojčata, ta tím tolik netpěla, takže jsme zjistila, že opravdu, poud měla den plný zížitků, nějaké změny, vypjaté situace, tak mohla noční brek čekat na 100%. Taky jsem "odbourala" čokoládu vpodvečer a večer, protože po ní to měla taky. Časem to přešlo, ale s čokoládou jsem striktní pořád protože ta to u naší holky způsobuje určitě.
|
|
| Leena+Michalka listopad 09 |
|
(15.7.2013 13:56:48)
Dcera to ma taky uplne od malicka, ted ma 3,5 a kdyz ma den plny zazitku, je nekde v jinem prostredi, tak to ma jeste ted. V mem okoli vim o vice detech co to maji, i starsi. Ted to ma jednou za cas, tak uz sem se s tim nejak "smirila". Predtim jsem to hrozne resila, je to zoufale koukat na spici jecici dite jak sebou haze a neni k utiseni :_(. Zkousela jsem homeopatika, ruzne bylinky,chovat, hladit,... a prijde me, ze jedine cas pomohl. Tak at nase drobecky v noci nic netrapi .-). Jinak to jestli spala s nama nebo v postylce nemelo taky vliv :_(
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)